Phalera bucephala (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: hřbetozubcovití (Notodontidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: široký polyfág; vrba (Salix spp.), topol (Populus spp.), lípa (Tilia spp.), dub (Quercus spp.), olše (Alnus spp.), bříza (Betula spp.), líska (Corylus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), jilm (Ulmus spp.), ovocné stromy, kaštanovník (Castanea spp.) apod.

POPIS DRUHU: motýli mají v rozpětí 50–65 mm. Přední křídla jsou stříbřitě šedohnědá se 2 hnědými příčkami. Apex je osazen velkou žlutou skvrnou. V klidové poloze připomínají ulomenou větvičku. Housenky jsou žlutočerně podélně pruhované. Tmavé pruhy jsou stříbřitě kropenaté. Tělo je kryto dlouhými měkkými světlými chlupy. Dorůstají velikosti kolem 60 mm. Při podráždění zvedají současně přední a zadní část těla.

EKOLOGIE DRUHU: dospělci se objevují od konce května do srpna. Samičky kladou vajíčka ve skupinkách na spodní stranu listů hostitelských dřevin. Housenky se líhnou v červenci. Jako malé žijí pospolitě. Později se rozlézají do korun. Nejprve ožírají vrstvu listové pokožky, později listy děrují a nakonec hromadně ožírají od okrajů a skeletují. Po žíru často ponechávají pouze řapík, případně bazální část středového žebra. Po ukončení žíru, v průběhu září, zalézají housenky do půdy či mechu, kde se těsně pod povrchem volně kuklí.

VÝZNAM DRUHU: housenky vztyčnořitky lipové často způsobují na napadených větvích lokální holožíry.