sazná nemoc kůry

Cryptostroma corticale (Ellis & Everh.) P.H.

SYNONYMUM: Coniosporium corticale Ellis & Everh.

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléč (A. platanoides)

SYMPTOMY A BIONOMIE: nápadnými symptomy jsou černá rozlitá stromata zanořená pod kůrou na bázi dřevin. Zpočátku jen menší rozlité skvrny, později rozprostřené po celém obvodu kmene a dosahující do různé výšky. Do hostitele se patogen dostává přes poranění kůry a řezné rány, olámané větve, po průniku se šíří vodivými pletivy. Velmi často je infekce latentní, zpočátku se neprojevuje, a ani si ji nevšimneme, až později pravděpodobně vlivem stresujících faktorů přechází do patogenní fáze s nápadnými symptomatickými projevy. Často je tato fáze doprovázená prosycháním koruny, předčasným opadem listů, kůra se v místě poškození odchlipuje a praská. Pod ní se tvoří sazovité povlaky tzv. stromata, které obsahují konidie narůstající na konidioforech. Konidiemi se za vlhkého a větrného počasí patogen šíří na další hostitele. K šíření přispívá i hmyz, ptáci a v zahraniční literatuře uváděné veverky. Při průřezu postiženým kmenem jsou viditelné tmavě zbarvená pletiva s tmavou reakční zónou oddělující zdravé dřevo.

VÝZNAM A OCHRANA: latentní fáze je velmi těžko detekovatelná, v případě sporulujícího stromatu se velmi rychle šíří z ohniska nákazy, a v tomto čase je patogen natolik rozvinutý, že záchrana dřeviny je prakticky nemožná. Doporučuje se tyto celé stromy odstranit a zamezit tak šíření na další dřeviny.

MOŽNOST ZÁMĚNY: v současnosti sice nejsou potvrzené záměny s jinými patogeny, ale záměna je možná v případě některých dalších hub vytvářejících tmavá stromata, pak je doporučeno mikroskopické šetření.