grafióza jilmu

Ophiostoma novo-ulmi Brasier   

Další český název: holandská nemoc jilmu

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jilmy (Ulmus spp.)

SYMPTOMY A BIONOMIE: nejčitelnější symptomy jsou v období VI. až VII., kdy dochází k nápadnému prosychání větví a částí korun. Zavadlé a uschlé listy zůstávají viset na stromech, postižené větve odumírají, může odumírat i celá koruna, častá je tvorba výmladků u paty kmene nebo pod uschlými částmi koruny, které jsou taktéž napadeny. Hlavním příznakem je ucpávání vodivých pletiv, a to jednak myceliem houby a jednak thylami. Thyly vznikají jako reakce na infekci patogenními houbami a působení jejich toxinů. Jsou to vychlípeniny doprovodných parenchymatických buněk, jimiž se napadený strom brání pronikání patogenu vodivými elementy. Tento symptom je dobře viditelný na příčném průřezu větviček jako tmavý proužek dřeva pod kůrou. Grafiózou nemusí být infikovány všechny větve napadeného stromu, takže při vyšetřování příčiny onemocnění je třeba vybrat nejvhodnější větvičky s typickými příznaky (vadnutí a kroucení listů, barevné změny listů, nekrotické léze a okraje apod.) a prošetřit vždy několik partií koruny z odumřelého stromu. Za nejvýznamnější přenašeče je považován bělokaz jilmový (Scolytus scolytus) a bělokaz pruhovaný (Scolytus multistriatus), kteří buď na povrchu svého těla anebo uvnitř zažívacího traktu přenášejí spory a konidie houby.

VÝZNAM A OCHRANA: grafióza byla zavlečena v pol. 20 století a způsobila vyhynutí populace jilmů. K omezování choroby vede systematické a opakované odstraňování jak silně napadených stromů, tak i odřezávání jednotlivých napadených větví pokud možno hluboko do zdravého dřeva. Tyto metody se musí provádět současně s bojem proti přenašečům grafiózy. Obrana se koncentruje na likvidaci napadených stromů časně na jaře, jejich odkornění a spálení kůry a větví před dokončením vývoje podkorního hmyzu, tedy nejpozději do poloviny dubna.