lýkožrout modřínový

Ips cembrae Heer, 1836

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: modřín (Larix spp.), smrk (Picea spp.).

POPIS DRUHU: brouci jsou 3,8–6,0 mm velcí, lesklí, černohnědě až černě zbarvení, s válcovitým tvarem těla. Záď krovek a přední okraj štítu jsou zaoblené. Celé tělo je řídce, dlouze, odstále ochlupené. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, se silně chitinizovanou hnědou hlavou. Dorostlá měří 4–6 mm. Vajíčka jsou drobná, asi 1 mm velká, oválná, skelně lesklá, bělavá. Kukla je volná, bílá, se 2 krátkými trny na konci zadečku. Požerek je hvězdicovitý, nejčastěji tří až čtyřramenný. Matečné chodby jsou až 30 cm dlouhé, s několika dobře patrnými větracími otvory. Larvové chodby jsou mírně zprohýbané, jen 4–8 cm dlouhé, nepatrně zasahující do běle.

EKOLOGIE DRUHU: jarní rojení brouků začíná, v závislosti na průběhu počasí, koncem dubna až začátkem května. Zralostní žír prodělávají mladí brouci buď v místě svého vývoje, nebo požerky opouští a nalétávají do korun modřínů, kde ohlodávají kůru čerstvých výhonů či tyto výhony vyžírají. Poté samci vyhlodávají v kůře snubní komůrku a lákají samičky k páření. Oplodněné samičky vyhlodávají matečné chodby, podél nichž kladou jednotlivá vajíčka. Vylíhlé larvy hlodají v lýku chodby a na jejich koncích se kuklí. Letní rojení brouků probíhá počátkem července. Přezimují larvy, kukly nebo brouci 2. generace. Druh vytváří sesterské pokolení.

VÝZNAM DRUHU: lýkožrout modřínový je především sekundární škůdce modřínových kmenů nižších a středních poloh. Při svém přemnožení však napadá i zdravé stromy – vedle modřínu i smrk.