Erannis defoliaria (Clerck, 1759)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: píďalkovití (Geometridae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: široký polyfág; ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), bříza (Betula spp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), apod.

POPIS DRUHU: druh se vyznačuje nápadnou pohlavní dvojtvárností. Samečci jsou makropterní, s rozpětím křídel 35–40 mm. Přední křídla mají žluto- až červeno-hnědá s 2 nápadnými, tmavými, klikatými příčkami. Vnější příčky jsou na vnitřní straně černě lemovány. Prostor mezi příčkami vytváří v klidové pozici světlý střední pás ve tvaru široké kramle, v jehož krajních partiích je nápadný tmavý bod. U některých jedinců mohou být přední křídla celá žlutohnědě kropenatá, bez nápadného světlého pásu. Zadní křídla jsou bledě žlutá. Samička je zcela bezkřídlá, černobíle skvrnitá. Housenky jsou pestré, hnědozelené. Na hřbetě mají 2 tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy. Tmavá hřbetní část je od světlé břišní oddělena tmavou klikatou linií.

EKOLOGIE DRUHU: motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.

VÝZNAM DRUHU: přestože tmavoskvrnáč zhoubný nemá takovou tendenci ke gradacím jako píďalka podzimní, patří k hospodářsky významným druhům, způsobujícím vážné škody.