hlíva plicní

Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.

SYNONYMA: Agaricus pulmonarius Fr., Pleurotus araucariicola Singer, Pleurotus ostreatus f. pulmonarius (Fr.) Pilát, hlíva buková.

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: odumírající listnaté stromy a mrtvé dřevo, zvláště buk (Fagus spp.), topol (Populus spp.), vrba (Salix spp.), jeřáb (Sorbus spp.), třešeň (Prunus spp.).

SYMPTOMY: jednoleté plodnice.

PLODNICE: klobouk je široký cca 5–15 cm, v mládí lopatkovitý, později lasturovitý až vějířovitý s potrhaným okrajem. Hladký a lysý povrch má bělavou nebo krémovou barvu, ve stáří až šedohnědou. Lupeny sbíhají hluboko na třeň, jsou vysoké, pružné, bělavé až krémové, při zasychání žloutnou. Třeň je výstřední nebo boční, cca 1–6 cm dlouhý, bělavý, bývá dole plstnatý. Z jednoho třeně může vyrůstat více klobouků. Dužnina klobouků je v mládí bílá, pružná, šťavnatá s moučnou vůní a nasládlou chutí, později žloutne a je tuhá. Výtrusný prach je bělavý s fialovým odstínem. Plodnice se vyskytují cca od června do října v trsech na živém i odumřelém dřevě listnáčů. Výborná jedlá houba.

VÝZNAM: vyrůstá na odumřelém dřevě, má bílou hnilobu.

MOŽNOSTI ZÁMĚNY: hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) plodnice narůstají až na podzim a přes zimu, většinou jsou tuhé, robustnější a nežloutnou.