bělochoroš hořký

Postia stiptica (Pers.) Jülich

SYNONYMUM: Oligoporus stipticus (Pers.) Gilb. & Ryvarden

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jehličnany, nejčastěji smrky (Picea spp.), méně borovice (Pinus spp.) a jedle (Abies spp.).

SYMPTOMY: nápadné bílé plodnice na bázi kmene a kořenových nábězích, často narůstají i na pařezech. 

PLODNICE: narůstají v VII. – XI., jsou sněhobílé, jemně plstnaté, polokulovité nebo vějířovité, zúženou bází přirostlé, v mládí ronící kapky, povrch později olysalý, okraj klobouku je ostrý, tenký, po vyschnutí plodnice podvinutý, dužnina měkká, hořké chuti.

HNILOBA: hnědá, v poslední fázi hranolovitý rozklad, v trhlinách jsou přítomny jemné blanky mléčně bílého podhoubí.

VÝZNAM A OCHRANA: stromy jsou infikovány přes místa mechanického poranění, hniloba způsobuje lámání dřevin v pařezové části, vyskytuje se i na pařezech dřevin.

MOŽNOST ZÁMĚNY:  plstnateček severský (Climacocystis borealis), který tvoří více plodnic, které jsou mírně nažloutlé a nejsou hořké.