Poškození mokrým sněhem

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina druhů dřevin

POPIS POŠKOZENÍ: vrcholové, korunové a kmenové zlomy, prolamování koruny, vývraty (na mokrých půdách), vznik dvojáků a víceráků

Výsledné ohrožení porostů sněhem a velikost následných polomů závisí na těchto faktorech:

1) Charakter srážky – nejvíce škodí mokrý sníh ve větším množství za krátkou dobu.

2) Stanoviště – nejvíce nejčastěji ve středních nadmořských výškách (vysoká četnost srážek s mokrým sněhem), při větru na závětrných místech (návěje), spíše mírnější svahy než svahy strmé.

3) Druh a věk dřeviny – nejvíce jsou ohroženy jehličnany (koruny zachytí více sněhu) borovice lesní Pinus sylvestris a smrk ztepilý Picea abies, zejména s hřebenitým či ježovitým větvením, z listnáčů pak buk lesní Fagus sylvatica a duby Quercus sp. (dlouho do zimy drží suché listí); nejvíce jsou postihovány stejnověké slabě probírané porosty I., II. a III. věkové třídy.

4) Hospodářský tvar lesa a výchova porostů – snadněji se lámou vytáhlé stromy s plochou a vysoko nasazenou korunou, nebezpečí je tím větší, čím souvislejší vrstvu tvoří koruny stromů a čím štíhlejší jsou kmeny; ohroženy jsou tedy především stejnověké jehličnaté porosty, porosty se zanedbanou výchovou (přehoustlé, přeštíhlené), porosty poškozené loupáním a hnilobami, nejlépe naopak vzdorují smíšené různověké porosty.

5) Architektura stromu a zdravotní stav stromu – viz body 4, 5 a 8 u ohrožení větrem.