padlí dubové

Erysiphe alphitoides (Griffon & Maubl.) U. Braun & S. Takam.

SYNONYMUM: Microsphaera alphitoides Griffon & Maubl.

ANAMORFNÍ STÁDIUM: Oidium alphitoides Griffon & Maubl.

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: duby (Quercus spp.), kaštanovník setý (Castanea sativa).

SYMPTOMY A BIONOMIE: padlí přezimuje jednak v pupenech jako mycelium nebo v podobě plodnic tzv. chasmothecií na opadaném listí. Na jaře prorůstá mycelium z pupenů  spolu s rašícími listy anebo dochází k praskání přezimujících chasmothecií a z nich se uvolňují askospóry, které na vhodném substrátu klíčí a prorůstají v primární mycelium. Zpočátku je mycelium špatně viditelné, teprve později se jeví jako bílý povlak nesoucí konidiofory s oidiemi. Pokrývá nejen asimilační orgány, ale při silné infekci je patrné i na rašících výhonech. Výživa padlí je zajištěna příjmem látek z hostitelských buněk rostlin prostřednictvím haustorií. Šíření během vegetace je zajištěno bohatou tvorbou oidií, které jsou hlavním zdrojem sekundární infekce. Tvar oidií je válcovitý až soudečkovitý, jejich velikost je druhově specifická. V druhé polovině léta až počátkem podzimu se na povlaku na listech tvoří drobné, hnědé až černé kulovité plodnice s typickými přívěsky tzv. chasmothecia. Jsou lokalizovaná po obou stranách listu.  Mohou být různého stupně zralosti, mladá a teprve se vyvíjející, mají žlutou až oranžovou barvu, později tmavnou, hnědnou až černají. V tomto stadiu je možná záměna s některými druhy rzí, při pochybnostech je přesvědčivá mikroskopická determinace. Chasmothecia jsou vybaveny přívěsnými hyalinními vlákny, jejichž tvar, větvení, velikost a ornamentace jsou charakteristické pro jednotlivé rody. Tyto opět souvisí se zralostí a vyspělostí padlí, přívěsky nemusí být zcela vyvinuté, anebo naopak mohou být poškozené, olámané, mohou úplně chybět. Chasmothecia obsahují buď jedno anebo více vřecek s askosporami.

VÝZNAM A OCHRANA: se zvýšeným výskytem se setkáme v období teplých a na dešťové přeháňky bohatých dní. Dlouhotrvající deště a časté střídající se teplotní výkyvy rozvoj houby nepodporují. Rovněž silný pohyb vzduchu je pro rozvoj padlí nepříznivý. Mezi preventivní opatření lze uplatňovat shrabání a odstranění opadaného listí, ale i výběr rezistentních druhů a kultivarů. Chemická ochrana je doporučena na lokalitách pravidelného každoročního výskytu. Týká se především mladého materiálu ve školkách, kde jsou první aplikace doporučených fungicidů prováděny již při prvních příznacích infekce (květen až červen), popř. i preventivně při silném výskytu v předchozím roce. První aplikace se doporučuje při rozvíjení pupenů a následná opakování v týdenních až desetidenních intervalech. Doporučeno je střídat kontaktní přípravky na bázi síry s přípravky systémově působícími. Ve výsadbách není vždy nutné řešit každý výskyt padlí okamžitým chemickým zásahem. V přírodních podmínkách při výskytu v podzimních měsících přispívá padlí k přípravě rostlin na ukončení jejich vegetačního cyklu. Podílí se významně na omezení asimilace, koncem vegetace kolonizuje pletiva, u nichž je tato fyziologická  funkce  ukončena a fruktifikuje v podobě chasmothecií.