Akutní poškození
Vzniká při absorpci takového množství škodliviny, která má pro pletivo smrtící účinek. Příznaky jsou pro většinu polutantů obdobné, výrazněji se odlišuje pouze poškození přízemním ozonem.
POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny dřeviny (s různou intenzitou danou citlivostí, viz níže)
SYMPTOMY POŠKOZENÍ: SO2, NOx, HF, HCl – u jehličnanů žloutnutí přecházející v žlutohnědé až červenohnědé zbarvení postupující od špiček jehlic a od nejmladších ročníků jehlic, nekrotické skvrny a proužky na jehlicích, často jsou nekrózy ostře ohraničené, opadávání jehlic; u listnáčů se zpravidla nejdříve projeví žloutnutí a zasychání okrajů listů a mezižeberní listové plochy, později zasychání a zesvětlení přechází u řady druhů dřevin v bílou barvu, u jiných naopak v hnědou či hnědočervenou, barevné změny mohou postupovat od okraje listů rovnoměrně nebo je postup rychlejší interkostálními poli (kolem žilek zůstává list dlouho zelený), svinutí okrajů listů, vyboulení částí interkostálních polí.
Citlivé dřeviny: mezi nejcitlivější patří smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní, jasan ztepilý, buk lesní.
Přízemní ozon O3 – u jehličnanů především žlutavé chlorotické skvrnky s neostrým okrajem; u listnáčů chlorózy světle zelené barvy, které přechází v četné drobné hnědé až hnědofialové skvrny, později fialovohnědé či červenohnědé zbarvení celé osluněné části čepele listu, stříbřité plochy na čepeli (odskočená, popálená kutikula od palisádového parenchymu), a to zejména u okrajů čepele.
Citlivé dřeviny: obecně spíše listnáče jako je buk lesní, jasan ztepilý, topoly, osiky a vrby, z jehličnanů potom borovice vejmutovka, borovice lesní, borovice černá, borovice blatka, modřín opadavý
Chronické poškození
Vzniká při absorpci dávky nižší, než je limit pro akutní poškození nebo dlouhodobým působením nízkých dávek.
POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny dřeviny (s různou intenzitou danou citlivostí)
SYMPTOMY POŠKOZENÍ: nespecifické žloutnutí, které může postupovat přes světlání listoví až po zbělení listů, omezení počtu ročníků jehličí, defoliace
Vliv vzdušných škodlivin na jednotlivé aktivity a procesy
Většina škodlivin snižuje fotosyntetickou aktivitu, a to přímo nebo nepřímo vlivem úbytku fotosyntetického pletiva (chlorózy, nekrózy atd.) a poškozením stomatální činnosti. V konečném efektu působí imise pochopitelně negativně na vitalitu a celkový růst rostliny.
Vliv na růst výhonů
– redukovaná listová plocha
– inhibice tvorby listu
– zastavený rozvoj listu
– urychlení opadu listů
– inhibice počtu i velikosti buněk
Vliv na kambiální aktivity
– redukce radiálního přírůstu dřevin
– kratší a užší tracheidy, cévy
– menší počet tracheid, cév
– vliv na růst kořenů
– nižší alokace asimilátů
– pokles poměru nadzemní části a kořenů
– úmrtnost kořenů
– redukce mykorrhizní populace
– pokles tolerance k suchu
Vliv na růst reprodukčních orgánů
– snížení kvality a množství plodů
– pokles množství hormonálních růstových látek
– vliv na proces kvetení a fruktifikace
– přímé poškození reprodukčních orgánů
– nižší klíčivost
Vliv na fyziologické procesy – kromě vyvolání nerovnováhy živin mají některé škodliviny inhibiční vliv na:
– syntézu chlorofylu
– na fotosyntézu
– mění průchodnost stomat
– permeabilitu buněčných membrán
– množství a typy zásobních karbohydrátů a proteinů
– aktivitu enzymů