rez smrkových šišek

Thekopsora areolata (Fr.) Magnus

SYNONYMUM: Pucciniastrum areolatum (Fr.) G. H. Otth, Melampsora areolata (Fr.) Fr.

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: je to dvoubytná (heteroecická) rez, hostitel je smrk ztepilý (Picea abies) a druhý hostitel je Prunus spp., hlavně střemcha obecná (Prunus padus) a s. pozdní (P. serotina).

SYMPTOMY A BIONOMIE: symptomy jsou dobře viditelné na opadlých šiškách smrků pod stromy, kde narůstají nápadné kulovité aecie. Při silném projevu může docházet i ke kroucení a následnému odumírání mladých výhonů. Počátek infekce začíná prorůstáním mycelia celým samičím květenstvím, aecidie se rozvíjí v létě na horní i spodní straně narůstajících šupin šišek, jsou kulovitého tvaru s  bradavičnatým povrchem. Aecie se na šiškách vyvíjí dva roky a celý cyklus je dvouletý, jsou šedočerné, uvnitř okrově žluté (vel. do 1 mm). V létě se z nich uvolňují aeciospory (vel. 21-28×17-20 µm), které infikují listy střemchy. Zpočátku se na listových čepelích tvoří oranžovo červené skvrny, později narůstají uredia a na spodní straně listů prorůstají jako tmavě červené nepravidelné skvrny. Obsahují oválné, bradavičnaté uredospory (vel. 15-20 × 10-14 µm). Telia se vyvíjejí na horní straně listů. Rez přezimuje na opadlých listech jako ložiska telií – zimních výtrusů a bazidiospory infikují začátkem května nově narůstající smrkové šišky.

VÝZNAM A OCHRANA: problematická je hlavně v semenných sadech, kde působí neplodnost a deformace smrkových šišek. Řešením je odstraněním střemchy z jejich okolí. Její výskyt je spíše lokální.

MOŽNOST ZÁMĚNY: u smrku jsou symptomy natolik typické, že záměna není možná.  U střemchy jsou primární symptomy na listech v počátku zaměnitelné s jinými listovými chorobami, pak je vhodná mikroskopická determinace.