bekyně mniška

Lymantria monacha (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: Erebidae

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: široký polyfág vyvíjející se především na smrku (Picea spp.), dále borovici (Pinus spp.), modřínu (Larix spp.), jedli (Abies spp.), ale i dubu (Quercus spp.), buku lesním (Fagus sylvatica), lípě (Tilia spp.), habru (Carpinus spp.), bříze (Betula spp.) aj.; příležitostně také na vřesu (Calluna spp.) či některých bylinách. Při přemnožení se mohou housenky živit i některými polními plodinami, jako je kukuřice, jetel, řepa apod.

POPIS DRUHU: přední křídla jsou bělavá se čtyřmi tmavými zubatými příčkami; zadní křídla jsou jednobarevná s hnědošedým nádechem a tmavými skvrnkami při okraji. Někteří jedinci mají přední křídla celá tmavá s málo výraznou kresbou nebo zcela bez kresby. Rozpětí křídel je 38–54 mm. Hruď je černobíle skvrnitá, zadeček narůžovělý. Mladé housenky jsou černé, později šedé, černě mramorované s ocelově šedými a modravými bradavkami. Na bočních bradavkách jsou dlouhé trsnaté chlupy. Dorostlé měří kolem 4 cm. Vajíčka jsou asi 1 mm velká, zpočátku oranžově hnědá, později hnědavě až stříbřitě šedá.

EKOLOGIE DRUHU: motýli létají v průběhu července a srpna. Aktivní jsou až po setmění; přes den sedí na kmenech stromů. Oplodněné samičky kladou vajíčka v malých plošných snůškách do prasklin kůry či pod odchlipující se borku. Přezimují hotové housenky ve vaječných obalech. Housenky se líhnou příštího jara na přelomu dubna a května. Nějakou dobu se zdržují v místě líhnutí a poté lezou do korun stromů, kde ožírají pupeny či právě rašící jehlice. Žír housenek vrcholí obvykle na přelomu června a července. Dorostlé housenky se nejčastěji kuklí v prasklinách kůry kmenů, při přemnožení i v korunách stromů. Stadium kukly trvá 2–3 týdny.

VÝZNAM DRUHU: významný kalamitní druh přemnožující se nejčastěji v uměle založených smrkových monokulturách starých 40–80 let. Při přemnožení může dojít k plošným holožírům a rozsáhlému poškození lesních porostů.