Pissodes castaneus DeGeer, 1775

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.), modřín (Larix spp.).

POPIS DRUHU: brouci jsou 5–7 mm velcí, rezavě hnědí. V přední části krovek je příčná žlutavá skvrna a v zadní části krovek široký světlý příčný pásek. Hlava je protažena do, pro nosatce typického, nosce, v polovině osazeného lomenými tykadly. Štít je široký, dopředu nápadně zúžený. Silně zúžena je rovněž poslední třetina krovek. Larva je beznohá, rohlíčkovitá, bělavá, s hnědou hlavou. Dorostlá měří 10–16 mm. Vajíčko je bílé, protáhlé, asi 2,5–3 mm dlouhé. Kukla je bílá, volná, 6–8 mm dlouhá, se zřetelným noscem a očima.

EKOLOGIE DRUHU: brouci vylézají z hrabanky, v závislosti na počasí, od března do května. Samička klade vajíčka do důlků v kůře bazálních částí kmínků mladých stromků. Za 3–4 týdny se líhnou larvy, které v lýku a povrchové části běle vyhlodávají vinuté, pozvolna se rozšiřující chodby, vyplněné drobnými drtinkami a trusem. Žír ukončují asi po 3 měsících v hluboce do dřeva zapuštěných kukelných kolébkách, vystlaných drobnými, světlými, dřevními třískami. Mladí brouci po vylíhnutí provádějí na pupenech a kůře úživný žír, po němž zalézají do prasklin borky na bázích kmenů či do hrabanky k přezimování. Dospělci žijí 2–3 roky

VÝZNAM DRUHU: smolák znamenaný, dříve uváděný jako smolák mlazinový napadá především oslabené a poškozené stromky ve věku 4–15 let. Napadení se projevuje výrony pryskyřice a červenáním jehlic. Při silném poškození napadené dřeviny odumírají.