POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina druhů dřevin

POPIS POŠKOZENÍ: vrcholové, korunové a kmenové zlomy, prolamování koruny, vznik dvojáků a víceráků

Pod souhrnným označením námraza se pro potřeby monitoringu poškození skrývají dva různé meteorologické jevy – ledovka a námraza. Ledovka se tvoří za bezvětří z mlhy nebo deště na kmenech a větvích ochlazených pod bod mrazu. Námraza se tvoří z mlhy zanesené větrem, namrzá proti směru převládajících větrů na koruny a kmeny stromů ochlazené pod bod mrazu.

Námrazy nejčastěji vznikají při teplotách povrchu stromů mírně pod bodem mrazu, tj. cca 0°C až -4°C, teplotách vzduchu mírně nad bod mrazu tj. cca 0°C až 5°C a vysoké vzdušné vlhkosti od 100 % do cca 70 %. Při žádném či velmi nízkém vzdušném proudění je nutná vlhkost kolem 100 %, při vyšším proudění (ovšem nikoliv silném, při něm námrazy nevznikají vůbec) stačí k namrzání nižší vlhkost vzduchu.

Výsledné ohrožení porostů námrazou a velikost následných polomů závisí na těchto faktorech:

1) Nadmořská výška a poloha – nejvíce jsou ohroženy podhorské a nižší horské polohy; více jsou poškozovány porosty na svazích a hřebenech (zachycení teplejších proudů mlh z údolí).

2) Druh dřeviny – nejvíce jsou poškozovány borovice lesní Pinus sylvestris (rozlámání korun) a smrk ztepilý Picea abies (vrcholkové polomy), z listnáčů jsou nejvíce ohroženy olše Alnus sp., buk lesní Fagus sylvatica a v některých lokalitách také dub zimní Quercus petraea.

3) Typ porostu – nejvíce jsou ohroženy stejnověké smrkové porosty se zanedbanou výchovou, především mezernaté porosty (lepší přístup mlhy ke stromům), porostní okraje.

4) Zdravotní stav stromu – viz bod 8 u ohrožení větrem.