Erysiphaceae – padlí na okrasných dřevinách
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: listnáče
ZÁSTUPCI RODŮ A DRUHŮ:
Sawadaea bicornis (Wallr.) Homma a S. tulasnei (Fuckel) Homma – padlí javorové na Acer pseudoplatanus, A. platanoides, A. campestre…. typický je bílý povlak mycelia nesoucí chasmothecia. Většinou se začíná tvořit kolem nervatury už po vyrašení listů a postupně pokrývá část nebo celý list.
Phyllactinia guttata (Wallr.:Fr) Lév. – padlí bukové u Betula, Corylus, Crataegus, Fagus sylvatica. Bílý povlak na listech není až tak nápadný, pouze u buku je více čitelný. Chasmothecia vyrůstají převážně na rubu žloutnoucích listů, jsou poměrně velká.
Erysiphe flexuosa (Peck) U. Braun & S. Takam. (Uncinuliella flexuosa Peck) – hostitelé jsou jírovce např.: Aesculus pavia, A. hippocastaneum, A. × carnea. Mycelium se na listech objevuje už začátkem léta.
Erysiphe berberidis DC. (Microsphaera berberidis (DC.) Lév) tvoří silné moučnaté povlaky na listech Berberis vulgaris, B. thunbergii, ale i na červenolistých kultivarech a na listech Mahonia aquifolium. Při silném napadení dříšťálů některých drobnolistých a zakrslých, červeně zbarvených kultivarů jsou povlékány myceliem listy i s mladými letorosty, které jsou následně poškozeny mrazem. U stálezelené mahonie až taková míra poškození nehrozí, tam mycelium přetrvává i přes zimu.
Erysiphe syringae Schwein. (Microsphaera syringae (Schwein.) H. Magn.) na Syringa vulgaris, S. chinensis a Viburnum opulus.
Podosphaera pannosa (Wallr.) de Bary (Sphaerotheca pannosa var. rosae Woron.) – padlí růžové
Erysiphe elevata (Burrill) U. Braun & S. Takam (Microsphaera elevata Burill) na Catalpa bignonioides.
Erysiphe adunca (Wallr.) Fr. (syn. Uncinula adunca (Wallr.) Lév.) na Salix.
Erysiphe azaleae (U. Braun) U. Braun & S. Takam (syn. Microsphaera azaleae U. Braun) na rhododendronech a azalkách.
Erysiphe palczewskii (Jacz.) Braun & Takamatsu (syn. Microsphaera palczewskii Jacz.) na Caragana spp.
SYMPTOMY A BIONOMIE: padlí je známé jako bílý moučnatý povlak na listech, výhonech, květech i plodech vyskytující se téměř každoročně v druhé polovině roku. Jsou to biotrofní organismy, které při optimálních podmínkách se mohou rozvinout do takové míry, že negativně ovlivní nejen estetickou hodnotu dřeviny, ale mají vliv i na růst a reprodukci popř. následně na přezimování dřevin. Padlí přezimuje v pupenech v podobě mycelia nebo v podobě plodnic tzv. chasmothecií na opadaném listí. Na jaře v příznivých teplotních a vlhkostních podmínkách prorůstá mycelium z pupenů spolu s rašícími listy anebo dochází k praskání přezimujících chasmothecií a z nich se uvolňují askospóry, které na vhodném substrátu klíčí a prorůstají v primární mycelium. Šíření během vegetace je zajištěno bohatou tvorbou oidií, které jsou hlavním zdrojem sekundární infekce. V druhé polovině léta až počátkem podzimu se na povlaku na listech tvoří drobné, hnědé až černé kulovité útvary s typickými přívěsky tzv. chasmothecia. Chasmothecia jsou vybaveny přívěsnými hyalinními vlákny, jejichž tvar, větvení, velikost a ornamentace jsou pro jednotlivé rody jedním z determinačních znaků. Tyto opět souvisí se zralostí a vyspělostí padlí, přívěsky nemusí být zcela vyvinuté anebo naopak mohou být poškozené, olámané, mohou úplně chybět. Tvorba chasmothecií a jejich lokalizace na listech je rodově a druhově specifická. Chasmothecia obsahují buď jedno anebo více vřecek s askosporami. Jejich význam je hlavně v zabezpečení přezimování a populace v následujícím roce.
VÝZNAM A OCHRANA: chemická ochrana je doporučena na lokalitách pravidelného každoročního výskytu. Týká se především mladého materiálu ve školkách, kde jsou první aplikace doporučených fungicidů prováděny již při prvních příznacích infekce (květen až červen), popř. i preventivně při silném výskytu v předchozím roce. Účinnost chemických ošetření závisí na kvalitě provedené aplikace, dokonalém pokrytí asimilační plochy kapalinou a na volbě optimálního termínu. Ideální je první aplikace již při rozvíjení pupenů a následná opakování v týdenních až desetidenních intervalech. Doporučeno je střídat kontaktní přípravky na bázi síry s přípravky hloubkově a systémově působícími. V okrasných výsadbách se většinou aplikace fungicidů nevyplatí, volí se tam, kde je to ekonomicky únosné.