Rhyacionia buoliana Denis et Schiffermüller, 1775

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: obalečovití (Tortricidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.), zejména b. lesní (Pinus sylvestris) a b. černá (P. nigra), vzácně i borovice kleč (P. mugo) a b. blatka (Pinus mugo subsp. rotundata).

POPIS DRUHU: rozpětí křídel dospělých motýlů se pohybuje od 18 do 23 mm. Přední křídla jsou rezavě hnědá s méně či více výraznými, bělavě stříbřitými, příčnými vlnkami. Zádní křídla jsou jednolitě hnědavě šedá. Oba páry křídel jsou na vnějších okrajích lemovány třásněmi. Vylíhlé housenky jsou žlutavě hnědé, avšak později získávají tmavší zbarvení s černou hlavou a štítem. Dorostlé měří kolem 20 mm. Kukla je asi 18 mm velká, červenohnědá, v hlavové části opatřena drobným trnem. Vajíčka jsou drobná, oválná, zprvu světle žlutá, později hnědavá, barevně podobná pupenovým šupinám.

EKOLOGIE DRUHU: motýli se objevují zpravidla v červnu a červenci. Rojení probíhá od pozdních odpoledních hodin do setmění. Oplodněné samičky kladou vajíčka jednotlivě na šupiny pupenů a báze jehlic. Vylíhlé housenky tráví první dva instary v trubicovitém vaku, z něhož poškozují báze jehlic. Po druhém svlékání se zavrtávají do několika bočních pupenů, které vyžírají. V posledním pupenu pak, ve stáří 3. nebo 4. Instaru, přezimují. Proti zalití pryskyřicí se chrání tvorbou jemného přediva. Koncem března a začátkem dubna příštího roku opouštějí boční pupeny a přemísťují se do pupenů terminálních, kde dokončují svůj vývoj. Svým jarním žírem často zasahují do mladých zakrslých či deformovaných výhonů, kde se, obvykle od konce května do první poloviny června, kuklí.

VÝZNAM DRUHU: typický lesní škůdce borových mlazin a kultur, pronikající hojně do borových výsadeb veřejné zeleně. Přednostně vyhledává stromky ve stáří kolem 8-12 let. Obaleč prýtový způsobuje velmi charakteristické poškození vrcholových částí hostitelských rostlin. Výhony rašící z  poškozených pupenů se opožďují v růstu, zavadají a deformují se. Housenkami zcela vyžrané pupeny neraší vůbec. Častý je i výron pryskyřice na jejich bázi. Díky následné tvorbě lyrovitých, bajonetovitých či hnízdovitých vrcholků korun, lze přítomnost tohoto škůdce pozorovat již z dálky. Podobné poškození však mohou způsobit i jiné druhy motýlů.