Ips typographus Linnaeus, 1758

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.), eventuelně borovice (Pinus spp.), modřín (Larix spp.).

POPIS DRUHU: brouci jsou 4,0–5,5 mm velcí, lesklí, černohnědí, s válcovitým tvarem těla. Záď krovek je zkosená, s matnou prohlubní. Mezirýží krovek není tečkované. Celé tělo je řídce chloupkované jemnými, dlouhými, odstálými, žlutavě rezavými chloupky. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, se silně chitinizovanou hnědou hlavou. Čerstvě vylíhlá larva měří kolem 2 mm, dorostlá pak 5–7 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, leskle bělavá, v průměru 0,6–1 mm velká. Kukla je volná, bílá, 5–6 mm dlouhá, na zadečku zakončená 2 krátkými trny. Požerek je hvězdicovitý, složený z 1–3 matečných chodeb. Matečné chodby jsou rovné, rovnoběžné s podélnou osou kmene, 6–12 cm dlouhé, s několika nepravidelnými větracími otvory. Larvové chodby jsou kratší, do 6 cm dlouhé. Snubní komůrka je poměrně výrazná, 5×5 mm velká.

EKOLOGIE DRUHU: jarní rojení brouků začíná na přelomu dubna a května, za příznivého počasí však může již začátkem dubna; ve vyšších polohách pak až v 2. polovině května. Samečci nalétávají na stromy, vyhlodávají snubní komůrky a lákají samičky. Oplodněné samičky pak vyhlodávají matečné chodby, v nichž kladou postupně vajíčka. Z vajíček se za 1–2 týdny líhnou larvy. Po 2–7 týdnech, v závislosti na teplotě, dokončují larvy svůj vývoj a na koncích svých chodeb se kuklí. Mladí brouci prodělávají po vylíhnutí zralostní žír, a to buď přímo v požerku nebo přelétávají na jiné kmeny či pařezy, do jejichž kůry se zavrtávají. Letní rojení brouků 2. generace probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Případná třetí generace se rojí na přelomu srpna a září. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci. Dospělci přezimují buď přímo v požerku nebo jinde pod kůrou – v místě náhradního znalostního žíru, případně v hrabance.

VÝZNAM DRUHU: lýkožrout smrkový je významný škůdce smrkových porostů. Přednostně napadá odumírající a odumřelé stromy, avšak při přemnožení napadá i zdravé stromy a je schopen poškodit rozsáhlá území smrkových porostů.