Dendroctonus micans Kugelann, 1794

Taxonomické zařazení:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Hostitelské dřeviny: smrk (Picea spp.), méně často borovice (Pinus spp.).

Popis: Brouk je 5,5–9 mm dlouhý, Tělo je široce válcovité, smolně černé, lesklé a na povrchu pokryto jemnými zlatavými chloupky. Štít je vpředu zaškrceně zúžený, o málo širší než delší, nepříliš hustě tečkovaný. Krovky jsou jemně v rýhách tečkované, mezirýží jsou široká, jemně hrbolkovaná. Tvarem těla se podobá lýkohubům rodu Tomicus.

Ekologie druhu: V našich podmínkách mají nejčastěji jednu generaci do roka. Nálet na nové stromy probíhá obvykle v květnu a červnu, případně na podzim (při nepříznivých podmínkách v létě). Brouci se nejčastěji páří v místě svého vývoje. Oplodněná samice napadá nové stromy nebo nenapadené části hostitelského stromu, kde hlodá 5–15 cm dlouhé a 5 mm široké matečné chodby, které probíhají příčně, šikmo i podélně. Místa závrtů jsou charakteristická nálevkovitým výronem pryskyřice smíšené s drtinkami. Vajíčka jsou kladena ve velkém množství (kolem 150 ks) v hromádkách na spodní stranu matečné chodby. Larvy společně vyžírají v lýku nepravidelné plošné chodby a pevně je ucpávají drtinkami s trusem. Po přezimování pokračují ve společném žíru, koncem vývoje již žerou samostatně. Kuklí se v místě žíru v samostatných kuklových kolébkách. Brouci se líhnou cca po třech týdnech a absolvují zralostní žír v sousedství míst, kde se vylíhli. Vývoj je jednoletý až dvouletý.

Význam druhu: Osídluje mechanicky poškozené stromy (rány na kořenových nábězích nebo kmeni) nebo stromy poškozené hnilobou, při přemnožení se může šířit i na zdravé stromy. Nejčastěji nalétává na paty kmenů dospělých smrků, lze ho nalézt až do úrovně prvních větví. Na našem území dosud nebylo pozorováno významnější poškození porostů, větší poškození jsou však z Evropy známa (nejblíže v Německu a Polsku).