Tomicus minor Hartig, 1834

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.).

POPIS DRUHU: brouci jsou 3,2–5 mm velcí, s cihlově zbarvenými, na konci zaoblenými krovkami, které jsou vždy světlejší než štít. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá. Dorostlá měří 4–5 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, skelně bělavá. Kukla je volná, bílá. Požerek tvoří zpravidla 2 příčné, mírně obloukovité, svorkovité, do běli hluboko zaříznuté matečné chodby, dlouhé asi 3–10 cm. Larvové chodby jsou relativně řídké, zpravidla jen 2–3, příp. 5 cm dlouhé. Vybíhají na obě strany matečných chodeb.

EKOLOGIE DRUHU: přezimující brouci se rojí v průběhu dubna a května. Samečci se zavrtávají skrz tenkou, papírovitou borku a vytvářejí snubní komůrku. Přilákané a oplodněné samičky, zpravidla 2, vyhlodávají matečnou chodbu, do které kladou vajíčka. Vylíhlé larvy vyžírají v běli a lýku chodbičky, v nichž se někdy také živí přítomným, na bílkoviny vydatným podhoubím. V posledním instaru se kuklí v kolmo do dřeva vyhloubené kukelné komůrce. Noví brouci se objevují v červenci a srpnu, kdy nalétávají do korun zdravých stromů. Zde se zavrtávají do čerstvých výhonků, jejichž dřeň vyžírají v rámci zralostního žíru. V odumřelých výhoncích zůstávají až do podzimu a spolu s nimi padají na zem, kde je opouštějí a zalézají do hrabanky k přezimování. Druh má 1, v teplejších letech i 2 generace v roce.

VÝZNAM DRUHU: lýkohub menší je agresivnějším druhem než lýkohub sosnový – napadá i málo oslabené stromy a při přemnožení i stromy zcela zdravé. Vyvíjí se převážně v horních partiích stromu, kde je tenká, papírovitá borka. Spolu s larvami škodí svým zralostním žírem též brouci. Poškozují velké množství výhonků, které se vlivem větru ulamují. Opakovaná ztráta asimilačního aparátu může vést až k uhynutí dřeviny.