Sacchiphantes viridis (Ratzeburg, 1843)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: mšicosaví (Auchenorrhyncha)
Nadčeleď: Phylloxeroidea
Čeleď: korovnicovití (Adelgidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.) a modřín (Larix spp.).

POPIS DRUHU: korovnice zelená se specificky projevuje na obou hostitelských dřevinách. V důsledku jejího sání se na smrku vytváří typické šišticovité hálky. Vzhledem k tomu, že se v šištičku přeměňuje pouze báze pupenu, větévka roste dál a působí dojmem, jakoby prorůstala hálkou. Šištičky jsou velké asi jako vlašský ořech, tedy 2–3 cm. Hálky se vyskytují většinou jednotlivě. Po vylíhnutí mšic hálky postupně zdřevnatí a zčernají. Na dřevině mohou zůstávat i několik let. Projevy na modřínu jsou rovněž snadno odlišitelné, neboť vosková vlákna produkují pouze generace sající na kůře. Generace sající na jehlicích vosk neprodukují. Situace je tedy zcela opačná než u korovnice pupenové.

EKOLOGIE DRUHU: složitý vývojový cyklus začíná na smrku. Larvy zakladatelek se líhnou na přelomu léta a podzimu. Přezimují ve fázi 1. nebo 2. instaru přisáté na výhonu poblíž pupenu. Brzy z jara pokračují, pod ochranou voskových vláken, v sání a dospívají v bezkřídlou samičku – zakladatelku. V důsledku jejího sání se báze pupenu přetváří v šišticovitou hálku. Dospělé zakladatelky kladou velké shluky vajíček, z nichž se líhnou drobné larvy sající na jehlicích přeměňujícího se pupenu. Jejich sáním je podporován další vývoj hálky a tvorba komůrek, do kterých jsou larvy postupně uzavírány. Délka vývoje larev uvnitř hálek je ovlivněna počasím a probíhá od května do poloviny června až poloviny srpna. Larvy hálky, po jejich otevření, opouštějí a přeměňují se v okřídlené samičky, které migrují na sekundárního hostitele – modřín. Na modřínech kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy další generace, které opět v 1. nebo 2. instaru přezimují. Na jaře příštího roku přezimovavší larvičky dospívají a kladou vajíčka, z nichž se líhne další pokolení dospívající v bezkřídlé i okřídlené samičky. Bezkřídlé samičky plodí na modřínech v průběhu léta další generace. Okřídlené samičky se však v průběhu května a června stěhují zpět na smrk, kde na jehlice čerstvých výhonů kladou vajíčka. Z vajíček se líhne, v průběhu dvou let jediná, oboupohlavní generace. Oplodněné samičky pak v průběhu léta kladou na smrk jediné vajíčko budoucí zakladatelky.

VÝZNAM DRUHU: korovnice zelená napadá spíše mladší dřeviny, a to jak u smrku tak i modřínu. Vzhledem k tomu, že tvorbou hálek odumírají na smrcích celé výhony, dochází často k různým deformacím koruny a výraznému snížení estetické hodnoty stromu. Na modřínech způsobuje korovnice svým sáním zpomalený růst výhonů, žloutnutí a kolénkovité ohýbání jehlic. Při silném napadení mohou jehlice či dokonce celé výhony odumírat. Při silném napadení kůry dochází pravděpodobně k poškození povrchových pletiv a snížení jejich mrazuvzdornosti.