Cossus cossus (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: drvopleňovití (Cossidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: široký polyfág, ovocné dřeviny, ořešák (Juglans spp.), vrba (Salix spp.), topol (Populus spp.), dále dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), jilm (Ulmus spp.), olše (Alnus spp.), bříza (Betula spp.), javor (Acer spp.), jasan (Fraxinus spp.), lípa (Tilia spp.) aj. 

POPIS DRUHU: mohutný motýl se zavalitým zadečkem. Rozpětí křídel je 60–85 mm. Přední křídla jsou hnědá, bělošedě míšená, hustě tmavě čárkovaná a příčně linkovaná – jakoby připomínala kůru. Zadní křídla jsou šedá, tmavě síťkovaná. Ústní ústrojí je zakrnělé. Housenka dorůstá velikosti 10 cm. Je mírně zploštělá, masově červená s řídkými tuhými brvami. Štít předohrudi je žlutavý s 2 černými skvrnami. Hlava a nohy jsou černé, rovněž i silná kusadla. Kukla je rezavě hnědá, 40–50 mm velká, v pevném kokonu.

EKOLOGIE DRUHU: motýli létají v červnu a červenci. Vzhledem ke své noční aktivitě tráví dny v klidu sezením na bázích kmenů. Samičky kladou vajíčka do prasklin kůry, nejčastěji při bázi kmene. Mladé housenky nejprve vyžírají plošné chodbičky v lýku a po přezimování se zahlubují, obvykle vzestupným směrem, do dřeva. Chodby jsou hluboké a velmi dlouhé, až 1 m, hnědé až černé. Jejich šíře může být i několik cm. Housenky z kusadlových žláz vylučují ostře čpavý sekret, díky němuž je z chodeb cítit octový zápach. Housenky v chodbách ještě jednou přezimují a po dalším žíru se na kraji chodby kuklí. V některých případech chodby opouštějí a kuklí se v blízkosti kmene.

VÝZNAM DRUHU: drvopleň obecný je významný škůdce dřeva listnatých dřevin. Největší škody působí u starších dřevin, ale napadá i mladé výsadby odrostků.