Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: bourovcovití (Lasiocampidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice lesní (Pinus sylvestris), vzácně smrk (Picea spp.) nebo jedle (Abies spp.).

POPIS DRUHU: přední křídla jsou šedá až rezavě hnědá, s nápadnou bílou středovou skvrnou a třemi tmavými příčkami oddělujícími jednotlivá, barevně odlišná pole. Zadní křídla jsou jednolitě červenohnědá. Vnější okraj křídel je pravidelně jemně vroubkovaný. Rozpětí křídel dosahuje 60–80 mm. Housenka je hnědo okrově mramorovaná, s políčky z bílých hustých přiléhajících plsťovitých chlupů na hřbetě a bocích. Na bocích jsou rovněž husté, dlouhé, měkké odstávající světlé chlupy. Na 2. a 3. hrudním článku jsou typické tmavomodré skvrny, tvořené kartáčky chloupků. Dorostlé housenky měří 50–90 mm. Kukla je asi 30–35 mm velká, červeno až tmavohnědá, uložená v tuhém hnědavě žlutém kokonu.

EKOLOGIE DRUHU: motýli se objevují nejčastěji v červenci; letová perioda však může být od června do září. Mají noční aktivitu a přes den sedí na závětrné straně kmenů borovic, kde jsou díky svému zbarvení snadno přehlédnutelní. Oplodněné samičky kladou vajíčka v hromádkách na větvičky, jehlice i kmen. Mladé housenky nejprve ožírají jehlice od okrajů, později však postupně ožírají celé jehlice až k pochvě. Housenky 3. a 4. instaru na přelomu října a listopadu opouští živnou dřevinu a poblíž její paty, na rozhraní hrabanky a minerálního podílu půdy přezimují. Brzy na jaře, po prohřátí půdy na 3–5 °C, se housenky vracejí zpět do korun, kde pokračují v intenzivním žíru. Kuklí se v průběhu června v prasklinách kůry či mezi jehlicemi. Menší část housenek zimuje podruhé a dorůstá až v dalším roce.

VÝZNAM DRUHU: bourovec borový je škůdce zejména 40–90letých mezernatých borových monokultur teplejších oblastí, kde může způsobit rozsáhlejší holožíry. Díky celkovému poškození jehlic až k pochvě poškozené dřeviny špatně regenerují.