Scolytus intricatus (Ratzeburg, 1837)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
 Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: duby (Quercus spp).

POPIS DRUHU: Brouk je oválný, 2,5 –4,2 mm dlouhý, tělo černohnědé, lesklé, krovky červenohnědé, matné. Sameček má podélně rýhované ploché čelo, po stranách nad kusadly opatřené párem štětiček žlutavých chloupků, samička má vyklenuté rýhované čelo bez štětiček chloupků. Štít je černý, hladký, slabě lesklý, po celé ploše tečkovaný. Krovky jsou v rýhách a mezirýžích jemně rýhované a drobně tečkované. Krovky kryjí boční strany zadečku shora jen částečně, viditelné zadečkové články ubíhají směrem nahoru ke konci krovek.

EKOLOGIE DRUHU: Brouci se rojí při univoltinním vývoji v červenci, při bivoltinním vývoji v květnu a v září. Zralostní žír prodělávají na loňských výhoncích. Je monogamní – společný požerek zakládá samička.  Samička klade vajíček jednotlivě do zářezů po obou stranách matečné chodby v průměrném počtu 30 ks, po vykladení setrvává v požerku a většinou hyne v závrtovém otvoru. Z vajíček se přibližně po jednom týdnu líhnou larvy, jejichž vývoj trvá zpravidla až do příštího jara. Přezimuje pod kůrou v larválním stádiu. Na jaře se larvy kuklí, období kukly trvá přibližně dva týdny. Matečné chodby jsou příčné, 1–5 cm dlouhé a 1,5 mm široké, hluboce zaříznuté do běle. Larvové chodby jsou podélné, dlouhé, nepříliš husté.

VÝZNAM DRUHU: Žije na slabých kmenech a větvích. Větší škody tak mohou vznikat především v čerstvých výsadbách dubu. K jeho lokálním přemnožením dochází také v oblastech postižených bořivými větry a krupobitím. K znatelnějším škodám může dojít také při dlouhotrvajícím suchu na lokalitách se silným poklesem hladiny spodní vody. Mladí brouci mohou při zralostním žíru na loňských výhoncích přenášet tracheomykózní houby.