Dothistroma septosporum (Dorog.) M. Morelet
SYNONYMUM: Scirrhia pini A. Funk & A.K. Parker
TELEOMORFNÍ STÁDIUM: Mycosphaerella pini Rostr. ex Munk
HOSTITELSKÉ DŘEVINY V ČR: borovice černá (P. nigra), b. kleč (P. mugo), b. lesní (P. sylvestris), b. pokroucená (P. contorta), b. osinatá (P. aristata), b. Jeffreyova (P. jeffreyi), b. blatka (P. rotundata), b. bělokorá (P. leucodermis) a dalších 13 druhů borovice, smrk ztepilý (Picea abies), s. stříbrný (P. pungens), s. Schrenkův (P. schrenkiana), s. omorika (P. omorika) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii).
SYMPTOMY A BIONOMIE: typické je rezivění a následné odumírání jehlic ve spodní části koruny. Na jehlicích jsou přítomny v různé intenzitě červené pruhy a v nich acervuli – plodnice anamorfního stádia. Červené zbarvení způsobuje přítomný dothistromin a nejnápadněji působí v jarním období, kdy jsou tyto příznaky nejvýraznější. Postiženy jsou nejstarší jehlice a při silné infekci se mohou tvořit tzv. „lví ocasy“, kdy zelené jsou pouze rašící jehlice na zkráceném prýtu a starší jehlici jsou odumřelé a rezivěhnědě zbarvené. Intenzita opadávání jehlic je u jednotlivých hostitelů velmi proměnlivá. Např.: borovice černá, b. kleč a b. těžká drží napadené jehlice dlouho na prýtu, kdežto b. lesní opadává okamžitě po zrezivění a najít u ní na stromě jehlice s acervuli je velmi obtížné.
Acervuli jsou myceliální útvary s krátkými konidiofory tvořící se pod pokožkou jehlice, při dozrání zvedají kutikulu, ta postupně praská a ven se uvolňuje černá hmota obsahující konidie. Konidie jsou dlouze vláknité, hyalinní, s 1-5 (7) přehrádkami, s hladkým povrchem (vel. 8-40 × 1,8-3 µm). Kromě konidií se tvoří synanamorfa Asteromella, která je poznatelná pouze pod mikroskopem podle velmi drobných černých spermogonií (vel. 1-3 µm). Pohlavní stádium Mycosphaerella pini nebylo na území ČR zatím potvrzeno.
Příznaky primární letošní infekce se projevují v závislosti na průběhu počasí zpočátku pouze jako žluté skvrny na zelených jehlicích v letním období. Tyto skvrny postupně přechází do hnědého až červeného zbarvení a v nich se tvoří první acervuli. Jehlice pak odumírají směrem od špičky a báze zůstávají zelené. K jejich celkovému odumírání dochází na podzim anebo až na jaře. Na konci vegetace se kromě červených pruhů na odumřelých jehlicích vyskytují drobné černé skvrny. Intenzita a projevy symptomů jsou velmi rozdílné u jednotlivých hostitelů. Rozhodující pro pozitivní identifikaci patogenu je přítomnost acervulí s konidiemi. U hostitelů s rychlým propadem jehlic jako je smrk nebo borovice lesní je třeba prověřit i opadlé jehlice pod stromy.
VÝZNAM A OCHRANA: červená sypavka je regulovaný nekaranténní škodlivý organismus, doposud vyžadovaná ohlašovací povinnost se na ni od ledna 2020 již nevztahuje. První nález na území ČR byl zaznamenán na dováženém materiálu v roce 1999 z Maďarska, ve volné výsadbě byla zachycena v květnu 2000 na Pinus nigra u obce Jedovnice, asi 30 km severně od Brna. V následujícím období bylo potvrzeno několik desítek pozitivních lokalit. Jedná se převážně o plantáže vánočních stromků, okrasné výsadby, dřeviny max. do 20 let věku, výjimečně starší. Velmi rizikový je z hlediska šíření sadební materiál ve školkách. Pro lesnictví je povoleno ve školkách a výsadbách chemické ošetření fungicidy v termínu od pol. V., opakovaně po 10 až 14 dnech. Výběr fungicidů viz Registr přípravků na ochranu rostlin. Z ostatních opatření lze doporučit vyžínání buřeně, odstranění spodních napadených větví a další zásahy, které umožní proudění vzduchu na lokalitě.