Heterobasidion annosum (Fr.) Bref.

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jehličnany, především smrky (Picea spp.), méně borovice (Pinus spp.), jedle (Abies spp.), douglaska (Pseudotsuga), vzácně listnáče.

SYMPTOMY: plodnice na kořenových nábězích, na bázích kmenů, na pařezech, výrony pryskyřice na kmeni.

PLODNICE: občas narůstají imperfektní plodnice na hrabance – polštářovité, velmi jemné, většinou v malém množství, anebo vůbec nevyrůstají, produkují konidie.  Častější jsou perfektní plodnice, které vyrůstají na spodní straně kořenů vyvrácených kmenů nebo na pařezech, mají sněhobílou barvu, později hnědočervenou, přirůstající okraj je bílý, starší jsou tmavě hnědé, až černající, každým rokem přirůstají nové bělavé rourky,  tvar plodnic je polorozlitý, nepravidelný až částečně kloboukatý, povrch mají hrbolatý.

HNILOBA: kořenovník má bílé tlení, používá se také název tzv. “ červená hniloba“, který souvisí s počátečním zabarvením primárně rozkládajícího se dřeva, hniloba se šíří ze středu kmene k obvodu, proniká od kořenů po celé délce kmene, v poslední fázi rozkladu dřevo světlá, až bělá, je mineralizované, ve vzniklých prostorech narůstá bílé podhoubí, dochází k oddělování letokruhů, charakteristické je lámání hniloby po vlákně, v bílé hnilobě jsou tmavé černé agregáty, považované za chlamydospory.

VÝZNAM A OCHRANA: z lesnického hlediska hospodářsky velmi významná dřevokazná houba, její infekce často probíhá skrytě, bez vnějších symptomů, dřevinám hrozí vývraty a zlomy, častý je výskyt u dřevin první generace zalesnění na bývalých zemědělských půdách a půdách oglejených.