Na území České republiky je řada škodlivých organismů (ŠO) regulována fytosanitárními předpisy EU a v návaznosti i fytosanitárními předpisy ČR. Některé tyto ŠO se na našem území vyskytují a jejich přítomnost je pravidelně monitorována a některé naopak potvrzeny nejsou, ale jsou pro naše území rizikové a jejich zavlečení by mohlo vést k výrazným materiálním škodám. Za kompletní výkon úřední ochrany proti zavlékání a rozšiřování těchto organismů na území ČR zodpovídá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Dnem 15. 1. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 369/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin a dalšími předpisy, které jsou přímo platné ve všech členských státech EU, dochází v zákoně o rostlinolékařské péči k podstatným změnám v oblasti regulace škůdců a chorob rostlin.
Na národní úrovni je tato problematika dále upravována prováděcími vyhláškami. A v případě karanténních, ale dosud neregulovaných škodlivých organismů, které představují vysoké fytosanitární riziko, jsou vydávána mimořádná opatření EU proti jejich zavlékání a rozšiřování. V ČR jsou v tomto směru vyhlašována Nařízení ÚKZÚZ. Podrobnější informace najdete zde.
Na některé rizikové ŠO se vztahuje tzv. ohlašovací povinnost, což ukládá fyzickým osobám všeobecnou povinnost ohlásit podezření na výskyt ŠO podléhající mimořádným opatřením EU, resp. nařízením ÚKZÚZ. Oznámení se podává na ÚKZÚZ, a to na přímo Sekci osiv, sadby a zdraví rostlin. Při zjištění výskytu nařizuje ÚKZÚZ v případech potřeby mimořádná rostlinolékařská opatření, která mají za cíl eradikovat výskyt a zabránit šíření organismu.
V současné době dle platné legislativy jsou škodlivé organismy (dříve karanténní škodlivé organismy) nově přeřazeny do čtyř následujících kategorií:
1. KARANTÉNNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY PRO EU (KŠO EU) – jsou zastoupeny jednak v Části A: Škodlivé organismy, jejichž výskyt není na území Unie znám a dále v Části B: Škodlivé organismy, jejichž výskyt je na území Unie znám. Více v Příloze II.
2. PRIORITNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY – jsou KŠO pro Unii, o nichž není známo, že by se na území Unie vyskytovaly, nebo je o nich známo, že se vyskytují buď na omezené části tohoto území, nebo ve vzácných, nepravidelných, izolovaných a řídkých případech výskytu na tomto území, dále jejich potenciální hospodářský, environmentální či sociální dopad je pro území Unie mimořádně závažný a jsou uvedeny na seznamu prioritních škodlivých organismů. Podrobněji v Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702.
3. KARANTÉNNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY PRO CHRÁNĚNÉ ZÓNY (KŠO CHZ) – kde jsou uvedeny chráněné zóny a příslušné KŠO pro uvedené chráněné zóny. Více v Příloze III.
4. REGULOVANÉ NEKARANTÉNNÍ ŠKODLIVÉ ORGANISMY PRO EU (RNŠO) – jsou organismy uvedené v Seznamu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii (RNŠO) a určitých rostlin k pěstování s kategoriemi a prahovými hodnotami. Více v Příloze IV.
Dále jsou uvedené informace k jednotlivým karanténním škodlivým organismům. Není zde zachováno rozdělení dle výše uvedené priority, ale z důvodů snazšího dohledání jsme zvolili rozdělení do jednotlivých taxonomických skupin tak, jak je i u ostatních organismů uvedených v Atlase poškození dřevin. Většina škodlivých organismů nemá český název, ale spolu s vědeckými názvy jsou zde v hranaté závorce uváděné tzv. EPPO kódy. Toto je kódové označení pro rostliny a patogeny, které v mezinárodním měřítku nahrazuje vědecké latinské názvy, ty se často mění a kódy tak při získávání informací nahrazují měnící se vědecké názvy. U jednotlivých škodlivých organismů nemáme vlastní zkušenost a ani fotodokumentaci, proto zde využíváme odkazy na odborné specializované webové stránky.