Lachnus roboris (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: mšicosaví (Auchenorrhyncha)
Nadčeleď: mšice (Aphidoidea)
Čeleď: mšicovití (Aphididae)
Podčeleď: medovnice (Lachninae)
Rod: medovnice (Lachnus)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: dub (Quercus spp.)

POPIS DRUHU: medovnice dubová je relativně velká, monocyklická mšice žijící v korunách dubů.Bezkřídlé samičky, dorůstající velikosti 3,5-5 mm, jsou lesklé, s tmavě hnědým až šedočerným zbarvením. Jejich dlouhé, tenké, žlutavě hnědé nohy nápadně kontrastují se zavalitým tělíčkem. Silné, kuželovité sifunkuly jsou krátké a černé. Tykadla jsou relativně dlouhá, světle žlutohnědá. Okřídlené samičky jsou velmi podobné. Jejich přední křídla jsou z velké části tmavě zakouřená. Nymfy jsou tvarem i zbarvením rovněž velmi podobné dospělcům. Medovnice dubová vytváří zpravidla velké kolonie, kterémnohdy pokrývají celý povrch osídlených větví. Někteří jedinci se však zdržují samostatně a do kolonií se neshlukují. Přestože tato mšice neprodukuje nápadné voskové výpotky, její přítomnost prozradí silná produkce medovice, respektive medovici vyhledávající mravenci a černěmi porostlá medovice na listech, kůře či zemi pod korunami stromů.

EKOLOGIE DRUHU: na jaře se z přezimujících vajíček, která mnohdy pokrývají celou větvičku, líhnou první nymfy – budoucí zakladatelky. Zakladatelky bez oplození rodí další pokolení živých nymf, z nichž se vyvíjejí bezkřídlé i okřídlené partenogenetické samičky. Okřídlené samičky se šíří na jiné větve v koruně stromu nebo na další, v okolí rostoucí duby, kde zakládají nové kolonie. Během léta se vyvine několik generací. Poslední pokolení je bezkřídlé a zakládá oboupohlavní generaci samců a samiček. V průběhu září a října, případně začátkem listopadu kladou oplodněné samičky žlutavě až oranžově hnědá vajíčka, která následně černají. Vajíčka jsou kladena v těsné blízkosti jedno vedle druhého na kůru mladých větví.

VÝZNAM DRUHU: medovnice dubová saje nejčastěji na mladých, 1–5 let starých větvích nejrůznějších druhů dubů. I když její rozsáhlé kolonie občas upoutají pozornost a vzbudí obavy, jejich poškození je zpravidla zanedbatelné. Drobné škody v podobě odumírání jednotlivých větévek mohou způsobit spíše na mladších dřevinách, kde však bývá větším problémem vzhledové poškození dřevin způsobené velkými plochami přítomných černí.