Corythucha ciliata (Say, 1832)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: ploštice (Heteroptera)
Čeleď: síťnatkovití (Tingidae)

HOSTITELSKĚ DŘEVINY: platan východní (Platanus orientalis), p. západní (P. occidentalis) a p. javorolistý (P. × acerifolia). Ve své domovině, Severní Americe, napadá i platany P. racemosa a P. wrighti. Rovněž je nalézána na jasanu (Fraxinus spp.), ořechovci vejčitém (Carya ovata), papírovníku čínském (Broussonetia papyrifera) a  lýkovečku (Chamaedaphne spp.).

POPIS DRUHU: drobná ploštice dorůstající velikosti kolem 3–4 mm. Nápadná je svým vzhledem, který připomíná obloukovitě vystříhávaný „kousek igelitu“. Černé tělo dospělců je kryto průhlednými polokrovkami s bílou, relativně hustou žilnatinou a dvěma tmavými skvrnami uprostřed. Tykadla jsou hnědavě bílá. Při detailním pohledu je na povrchu těla zřejmé obrvení. Nymfy jsou drobnější, převážně tmavě hnědé až černé, vřetenovité s hnědavě žlutými končetinami a tykadly.

EKOLOGIE DRUHU: dospělci kladou vajíčka na jaře na spodní stranu listů. Na přelomu léta se z vajíček líhnou nymfy, které koncem srpna přecházejí v dospělce. Dospělé ploštice sají, v závislosti na počasí, až do podzimu – nápadným pobytovým znakem této drobné ploštice jsou malé kupičky černého trusu přilepené na spodní straně listů. Na zimu zalézají do škvír pod destičkovitou kůrou, kde ve skupinách přezimují.

VÝZNAM DRUHU: síťnatka platanová žije jak na mladých stromcích, tak na vzrostlých stromech. Larvy a dospělci sají na spodní straně listů, čímž dochází k postupnému blednutí a žloutnutí jejich čepelí, což je mnohdy patrno již z velké dálky. Mladé listy se mohou vlivem sání deformovat a při silném napadení odumírat a předčasně opadávat. Svým sáním snižuje hodnotu především parkových výsadeb