Operophtera brumata (Linnaeus, 1758)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: píďalkovití (Geometridae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: významný polyfág; dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), jasan (Fraxinus spp.), jilm (Ulmus spp.), líska (Corylus spp.), ovocné stromy apod. Housenky nepohrdnou ani lišejníky.

POPIS DRUHU: nápadný pohlavní dimorfismus. Samečci jsou makropterní, s rozpětím křídel 20–30 mm. Na hnědavě šedých předních křídlech jsou více méně nevýrazné tmavší vlnité příčky. Zadní křídla jsou bělošedá bez kresby. Hnědavě šedé, zavalité samičky mají křídla zakrnělá, pahýlovitá, dlouhá 2–3 mm. Délka jejich těla je 6–8 mm. Vajíčka jsou oválná, zprvu světle zelená, později červenožlutá, nakonec šedá. Housenky jsou žlutozelené se zelenou hlavou. Na hřbetě mají tmavozelený pruh a na bocích vždy 3 světlé, žlutavě bílé, podélné proužky, které nepřecházejí na hlavu. Přítomny jsou 3 páry hrudních nožek, 1 pár panožek a 1 pár pošinek v zádní části těla. Dorostlé měří 25 mm.

EKOLOGIE DRUHU: motýli se líhnou na podzim, v říjnu a listopadu, případně v teplejších letech či nižších oblastech i v prosinci. Bezkřídlé samičky se po vylíhnutí zdržují na vegetaci či bázích kmenů. Po oplození lezou do korun, kde kladou jednotlivě či v malých skupinkách na větvičky vajíčka. Po přezimováni se koncem dubna a v květnu, ve vyšších polohách i v červnu, líhnou housenky. Ty zpočátku vykusují rašící pupeny a později spřádají vlákny vyrašené rozvinuté listy. Mladé housenky nejprve listy děrují, později přecházejí na boční žír, kdy zůstávají pouze silnější žilky. Vedle listů poškozují i květy a mladé plody ovocných dřevin. Housenky dorůstají v průběhu června a spouštějí se na vláknech na zem, kde se v hloubce kolem 5–10 cm kuklí. Obvykle se kuklí v řídkém zápředku.

VÝZNAM DRUHU: druh má časté, intenzivní, ale krátkodobé gradace. Housenky mohou způsobit holožír.