Hylobius abietis Linnaeus, 1758

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.), smrk (Picea spp.), ale i další jehličnany, příležitostně i listnáče.

POPIS DRUHU: brouci jsou 6–15 mm velcí, značně klenutí, tmavě hnědí a silně chitinizovaní. Na hnědých krovkách jsou dva žlutavé přerušované příčné pásky. Drobné žluté skvrnky jsou patrny i na štítu. Hlava je protažena do, pro nosatce typického, nosce, na konci osazeného lomenými tykadly. Štít je klenutý, v předu silně zúžený. Báze krovek je asi o třetinu širší než štít. Larva je beznohá, rohlíčkovitá, bělavá, s hnědou hlavou. Dorostlá měří 12–23 mm. Vajíčko je bělavě průsvitné, oválné, asi 2 mm dlouhé. Kukla je krémově bílá, volná, 8–16 mm dlouhá, se zřetelným noscem a očima, zakončená 2 krátkými trny.

EKOLOGIE DRUHU: brouci opouštějí své úkryty od poloviny dubna do poloviny května. Vyhledávají mladé, 3–6 let staré stromky, na nichž ohlodávají jemnou kůru a lýko – nejčastěji nad kořenovým krčkem či výše. Zalétávají rovněž na větší stromky, kde poškozují báze tenkých, asi jako tužka silných větví. K páření dochází již v průběhu zralostního žíru. Oplodněné samičky kladou vajíčka do kůry kořenů čerstvých, především borových pařezů. Vylíhlé larvy vyžírají nejprve lýko, avšak později vytvářejí ve dřevě podélně vinuté, až 1 m dlouhé chodby, vyplněné směsí drtinek a trusu. Ve většině případů přezimují dorostlé larvy, které se kuklí až na jaře příštího roku. Při příznivém počasí se však mladí brouci mohou objevit ještě koncem srpna či v průběhu září prvního roku. Dospělci klikoroha borového žijí 1–3 roky.

VÝZNAM DRUHU: klikoroh borový je významný škůdce jehličnatých sazenic. Při svém zralostním (mladí brouci) a regeneračním (staří brouci) žíru do nich vyžírá drobné, kolmé nebo trychtýřovité jamky, zasahující často až do povrchové části dřeva. Poškozené kmínky se někdy deformují. Při silném poškození se vyžrané jamky spojují po obvodu kmínku do plošek a sazenice hynou.