Pityokteines curvidens Germar, 1824

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jedle (Abies spp.).

POPIS DRUHU: brouci jsou 2,5–3,0 mm velcí, lesklí, černohnědě zbarvení, s válcovitým tvarem těla. Krovky jsou v řádcích hrubě tečkované, na zádi vyhloubené. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, kolem 3 mm velká. Vajíčka jsou drobná, bělavá. Kukla je volná, bílá. Požerek je hvězdicovitý, jedno až čtyřramenný, připomínající písmeno „I“ s nápadně protaženými patkami. Matečné chodby jsou příčné, 4–5 cm dlouhé. Larvové chodby jsou podélné, krátké. Snubní komůrka bývá zpravidla jen v kůře, a tak není v běli patrná.

EKOLOGIE DRUHU: brouci se rojí v březnu a dubnu. Samečci vyhlodávají v kůře snubní komůrku a lákají samičky k páření. Oplodněné samičky vyhlodávají matečné chodby, podél nichž kladou jednotlivá vajíčka. Dorostlé larvy se kuklí v lýku v kukelných kolébkách. V případě, že se vyvíjí pod tenčí kůrou, zahlubují kukelné kolébky až 1 cm do běle. Noví brouci se líhnou v červnu a červenci. Zralostní žír prodělávají v místě vývoje, kde vyhlodávají z kukelných kolébek nové chodby. V červenci a srpnu nalétávají na stromy a zakládají 2. generaci, která přezimuje ve stadiu larev, kukel či mladých brouků.  

VÝZNAM DRUHU: lýkožrout jedlový napadá především starší, oslabené stromy na nevhodných stanovištích. Napadá nejprve horní část kmenů, odkud se šíří dolů.  Při přemnožení napadá i zdravé stromy. U nás není příliš hojný.