Pityogenes chalcographus Linnaeus, 1761

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.), borovice (Pinus spp.), modřín (Larix spp.).

POPIS DRUHU: relativně drobní brouci jsou 1,6–2,8 mm velcí, lesklí, hnědočerní, s krátce válcovitým tělem. Někdy je štít černý a krovky smolně hnědé. Krovky jsou nápadně lesklé, v řádcích tečkované. Záď krovek je zkosená a podél krovkového švu prohloubená. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, kolem 3 mm dlouhá. Vajíčka jsou drobná, bělavá. Kukla je volná, bílá. Požerek je hvězdicovitý, složený ze 3–8 matečných chodeb. Matečné chodby jsou mírně zprohýbané, 2–6 cm dlouhé. Larvové chodby jsou velmi husté, 2–4 cm dlouhé. Snubní komůrka je u smrku vyhlodávána pouze v lýku, zatímco u borovice zasahuje až do běle.

EKOLOGIE DRUHU: brouci se rojí, v závislosti na nadmořské výšce, od konce dubna do konce května. Samečci nalétávají na stromy a vyhlodávají snubní komůrku. Přivábené a oplodněné samičky vyhlodávají v lýku matečné chodby, v nichž jednotlivě kladou vajíčka. Vylíhlé larvy hlodají chodby a po 4–6 týdnech se kuklí v kukelné komůrce v kůře. Noví brouci se objevují již koncem června. Po ukončení zralostního žíru, nejčastěji v místě vývoje, nálétávají na stromy a zakládají další generaci. V nižších polohách může lýkožrout lesklý založit i generaci třetí. Přezimuje larva, kukla nebo dospělec. Brouci přezimují buď přímo v požerku, nebo v místě náhradního znalostního žíru, případně v hrabance.

VÝZNAM DRUHU: lýkožrout lesklý je významný podkorní škůdce dospívajících mlazin, tyčkovin a tyčovin. Ve starších porostech osídluje koruny stromů. Při přemnožení silně napadené stromy odumírají.