Adelges laricis (Vallot, 1836)

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: mšicosaví (Auchenorrhyncha)
Nadčeleď: Phylloxeroidea
Čeleď: korovnicovití (Adelgidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.) a modřín (Larix spp.).

POPIS DRUHU: korovnice pupenová se specificky projevuje na obou hostitelských dřevinách. V důsledku jejího sání se na smrku vytváří typické šišticovité, kulovité, komůrkaté hálky. Jelikož je v hálku přeměněn celý pupen, žádný výhon v tomto místě dál neroste. Hálky jsou bledě zelené až žlutavé, drobné asi jako lískový oříšek, tedy kolem 1 cm. Na jejich povrchu zůstávají často zbytky jehlic. Napadány jsou převážně pupeny na bočních výhonech a slabších větvičkách. Po vylíhnutí mšic hálky postupně zdřevnatí a zčernají. Na dřevině mohou zůstávat i několik let. Projevy na modřínu jsou rovněž snadno odlišitelné, neboť vosková vlákna produkují pouze generace sající na jehlicích. Generace sající na kůře vosk neprodukují. Situace je tedy zcela opačná než např. u korovnice zelené.

EKOLOGIE DRUHU: složitý vývojový cyklus začíná na smrku. Larvy zakladatelek se líhnou na přelomu léta a podzimu. Přezimují ve fázi 1. nebo 2. instaru přisáté na výhonu poblíž pupenu. Brzy z jara pokračují, pod ochranou voskových vláken, v sání a dospívají v bezkřídlou samičku – zakladatelku. V důsledku jejího sání se pupen přetváří v šišticovitou hálku. Dospělé zakladatelky kladou velké shluky vajíček, z nichž se líhnou drobné larvy sající na jehlicích přeměňujícího se pupenu. Jejich sáním je podporován další vývoj hálky, s úplnou přeměnou pupenu, a tvorba komůrek, do kterých jsou larvy postupně uzavírány. Délka vývoje larev uvnitř hálek je ovlivněna počasím a probíhá od května do poloviny června až poloviny srpna. Larvy hálky, po jejich otevření, opouštějí a přeměňují se v okřídlené samičky, které migrují na sekundárního hostitele – modřín. Na modřínech kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy další generace, které opět v 1. nebo 2. instaru přezimují. Na jaře příštího roku přezimovavší larvičky dospívají a kladou vajíčka, z nichž se líhne další pokolení dospívající v bezkřídlé i okřídlené samičky. Bezkřídlé samičky plodí na modřínech v průběhu léta další generace. Okřídlené samičky se však v průběhu května a června stěhují zpět na smrk, kde na jehlice čerstvých výhonů kladou vajíčka. Z vajíček se líhne, v průběhu dvou let jediná, oboupohlavní generace. Oplodněné samičky pak v průběhu léta kladou na smrk jediné vajíčko budoucí zakladatelky.

VÝZNAM DRUHU: zatímco u smrku napadá korovnice pupenová spíše středně staré a starší dřeviny, u modřínu naopak upřednostňuje mladší věkové kategorie, včetně školkařského materiálu. Vzhledem k tomu, že tvorbou hálek zanikají na smrcích celé pupeny, dochází často k různým deformacím koruny a výraznému snížení estetické hodnoty stromu. Na modřínech způsobuje korovnice svým sáním zpomalený růst výhonů, žloutnutí a kolénkovité ohýbání jehlic. Při silném napadení mohou jehlice či dokonce celé výhony odumírat. Při silném napadení kůry dochází pravděpodobně k poškození povrchových pletiv a snížení jejich mrazuvzdornosti.