Ohryz a loupání

Pokud nedojde ke sloupnutí většího pruhu a na kmeni zůstanou zřetelné stopy po zubech, mezi kterými zůstávají zbytky kůry, jde o ohryz; nejčastěji k němu dochází v zimě. Pokud dojde ke sloupnutí větší plochy kůry a běl zůstane hladká, nebo na ní lze nalézt jen velmi mělké vrypy a stopy zubů jsou jen na okraji rány, jde o loupání. Loupání a ohryz jsou způsobovány jelenem evropským, jelenem sikou, muflonem a daňkem, tam, kde se objevuje, také losem evropským.

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina dřevin, nejčastěji smrk, z dalších dřevin habr, buk, jasan ztepilý, jeřáb ptačí, vrby, duby, lípy, olše, borovice lesní, jedle bělokorá, topoly

DŮSLEDKY POŠKOZENÍ: pokles přírůstu (zejména výškového), atak hmyzích škůdců (pilořitky, tesaříci), průnik spor hub a následný rozvoj hniloby vedoucí k znehodnocení dřeva a snížení mechanické stability – zejména nebezpečná je hniloba pevníku krvavějícího Stereum sanguinolentum na smrku

Okus

Postiženy jsou buď postranní větve ve vrcholové části mladých stromků, nebo jejich terminální výhony, často obojí. Rozlišení původce okusu podle charakteru poškození je možné jen rámcově. Při poškození přežvýkavými sudokopytníky je řezná plocha nerovná, často s roztřepenými dřevními vlákny a se zbytkem dřeva a lýka na jednom okraji, v případě okusu zadními zuby je celý ukousnutý konec terminálu silně roztřepený. Při okusu způsobeném zajícem či králíkem je řez zcela hladký, šikmý.

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina dřevin, nejvíce z jehličnanů jedle, z listnáčů vysoce poškozována většina druhů, míra poškození stoupá se snižující se četností druhu v náletech, nárostech či kulturách.

DŮSLEDKY POŠKOZENÍ: redukce či ztráta asimilačního aparátu, netvárný růst, ztráty na výškovém přírůstu, při opakovaném poškození zvýšení mortality, blokace odrůstání, zvýšená citlivost na sucho.