Lecanosticta acicola (Thüm.) Syd.

SYNONYMUM: Scirrhia acicola (Dearn.) Sigg

TELEOMORFNÍ STÁDIUM: Mycosphaerella dearnessii M.E. Barr

HOSTITELSKÉ DŘEVINY V ČR: na našem území potvrzena pouze na borovici blatce (Pinus rotundata), v zahraničí potvrzeny i další druhy borovice – b. černá (P. nigra), b. kleč (P. mugo), b. lesní (P. sylvestris).

SYMPTOMY A BIONOMIE: hnědá sypavka napadá nejstarší ročníky jehlic, ty většinou hnědnou a předčasně opadávají, zelené zůstávají pouze letošní vyrašené ročníky. Další symptomy se postupně rozvíjí na zelených jehlicích, jsou to žlutohnědé skvrny, které se postupně formují ve stejně zabarvené pruhy. Zelené jehlice odumírají směrem od špičky a na odumřelých pletivech se v místech skvrn tvoří  olivově nebo hnědozelené plodnice – acervuli. Obsahují konidie, které jsou subhyalinní, žlutohnědé až olivově hnědé, tlustostěnné, jemně zakřivené, s jednou až pěti přehrádkami, jemně zaškrcené, na jednom konci zaoblené, na druhém konci utnuté, jejich povrch je hrbolatý, velikost 3-5 × 21-44 μm.

VÝZNAM A OCHRANA: v ČR byla poprvé potvrzena v červnu 2007 v NPR Červené blato v Jižních Čechách a druhým potvrzeným nálezem je lokalita z PR Borkovická blata u Veselí nad Lužnicí v srpnu 2008. V obou případech byla hostitelem borovice blatka. V Evropě jsou zaznamenány nálezy i z jiných druhů borovic např.: P. sylvestris a P. mugo (Rakousko, Švýcarsko), P. halapensis (Chorvatsko), P. radiata (Francie) a další. L. acicola je regulovaný nekaranténní škodlivý organismus, doposud vyžadovaná ohlašovací povinnost se na ni od ledna 2020 již nevztahuje.