POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny dřeviny

POPIS POŠKOZENÍ: přehřátí stromu, ohoření nebo úplné shoření, narušení stability svahů na zcela vyhořených plochách, sekundárně poškození hmyzem či houbami.

Charakter i rozsah požáru je závislý na druhu požáru:
–     pozemní požár – hoří půdní kryt, požár se šíří do všech stran, ničí nálet dřevin a kultury
–     korunový požár – hoří koruny stromů i půdní kryt, tj. celý porost, největší škody na porostech, obtížná lokalizace požáru a jeho hašení
–     podzemní požár – nejčastěji na rašeliništích, hoří organický substrát, koruny stromů, nálet a kultury dřevin, často následují předchozí typy požáru, obtížně hajitelný s tendencí k opětovnému rozhoření
–     požár dutého stromu – postihuje jednotlivé stromy, požár zasahuje hnilobou zasažené dřevo, které dobře hoří i díky efektu komínu v dutém stromu, častý v oblastech s pastvou dobytka v lese

Nejčastější příčinou lesních požárů v ČR je nedbalost (téměř 60 %), relativně četné jsou úmyslné požáry nebo požáry založené dětmi (cca 8 %). Požáry od jisker – výfuky, brzdy na železnici (cca 2 %) či požáry vzniklé od blesku (cca 1%) jsou již poměrně málo četné, více než čtvrtina lesních požárů zůstává neobjasněna.

Kromě přímého poškození shořením mohou dřeviny hynout i dlouho po požáru. Zejména dřeviny s hladkou kůrou totiž snáší špatně přehřátí a odumírají postupně do 2–3 let. Smrk je na požářištích ve zvýšené míře napadán podkorním hmyzem, jedle odumírá zpravidla bez ataku hmyzu, buk je výjimečně atakován hmyzem, téměř vždy však houbami. Dřeviny s hrubou borkou (borovice, modřín…) mají vysokou odolnost vůči požáru, oslabením po požáru se ovšem zvyšuje atak podkorního hmyzu (např. lýkohub Myelophilus piniperda – borovice, lýkožrout Ips cembrae – modřín) i dřevokazných hub.

Jeden z největších lesních požárů v tomto tisíciletí hořel mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi na konci května 2012, zachvátil asi 200 hektarů lesních porostů. Zasahovaly stovky hasičů z celkem 70 hasičských jednotek, hašení trvalo několik dní.