POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny druhy dřevin
DEFINICE: Lavina je náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a minimálním objemu 1 000 metrů krychlových. Zjednodušeně jde o takový sesuv sněhu, který ohrožuje lidský život. Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.
POPIS POŠKOZENÍ: Lavina přeráží a láme kmeny stromů, odírá kůru z okrajových stromů. V případě těžšího mokrého sněhu či větších lavin dochází k úplné destrukci porostu a k rozsáhlým poškozením prostředí (stržení balvanů, půdy). Nahromaděný sníh se udrží dlouho do léta – sekundárně tak dochází k zničení mladých stromků pohřbených pod masou sněhu. Pomalu tající masa sněhu vede k zpoždění vegetace kolem závěru laviny, mohou také vzniknout dočasná jezírka vody. Zároveň se mohou objevit četná nepřímá poškození, vítr destruuje nově vzniklé porostní stěny či zbylé osamoceně stojící stromy. Poškozené stromy jsou napadány kůrovci, zejména lýkožroutem smrkovým. Lavinové průrvy zarůstají bylinnou vegetací s komplikovanou obnovou lesa.
PROTILAVINOVÉ ÚČINKY LESA
Les může mít na druhou stranu významný protilavinový účinek omezující škody na životech a majetku. Nezbytnými podmínkami je vhodnost ekotypu, dobrý zdravotní stav a odpovídající struktura porostu, zejména dostatečná hustota porostu. Porost s počtem alespoň 1000 stromů na hektar stabilizuje sněhovou pokrývku a zabraňuje odtrhu lavin, i při menším počtu stromů může les zabránit vzniku deskových a základových lavin a značně omezit vznik lavin sypkého sněhu. Čím větší je sklon svahu, tím menší je stabilita sněhové pokrývky a tím je také nezbytný větší počet stromů na ploše. Dostatečná mechanická stabilita je zajištěna až při dosažení patřičných tlouštěk kmenů, bezpečné statické působení lesa začíná při průměru cca 16 cm (samozřejmě je vše závislé na druhu dřeviny a dalších okolnostech). Nejstabilnější budou porosty bohatě strukturované – víceetážové, smíšené a různověké. Obecně nejvhodnější dřeviny s vysokým protilavinovým účinkem jsou modřín opadavý, borovice limba, javor klen, jeřáb ptačí a na vlhčích polohách, kde nejsou vhodné podmínky pro předchozí dřeviny, pak vrby a olše zelená. Smrk ztepilý je vhodný z hlediska dosažitelných hustot porostu, bohatosti větvení, nevýhodou je jeho mělké kořenění. Protilavinový účinek kosodřeviny je sporný, na jednu stranu brání většímu poškození půdy (je schopná přežít pohyb laviny), na druhé straně přispívá k nadržení sněhu a tak i k většímu ničivému účinku lavin – zejména na jaře po pádu tzv. základových lavin, kdy dochází k sesunu veškerého naakumulovaného množství sněhu působením vody stékající po podloží (mokrá polehlá kosodřevina) při jarnímu tání sněhu.
LAVINA V ŽIARSKEJ DOLINE 25. 3. 2009
Zde publikované fotografie Pavla Gavláka dokumentují účinky zatím největší slovenské laviny. Podle měření pracovníků Ústavu geoinformačních technologií LDF Mendelu v Brně a Strediska lavínovej prevencie byla plocha laviny po 3 týdnech od jejího pádu 28 ha. Výška sněhové masy byla až 20 m. Celkové množství sněhu akumulovaného v lavině bylo 1,89 miliónů metrů krychlových, pokud by byl sníh na ploše laviny rovnoměrně rozložený, dosahoval by výšky 6 m. Poslední sníh z této obrovské masy sněhu roztál až v červnu 2011.
Podrobnější informace lze získat na: http://hiking.sk/hk/autor/6296/pavol_gavlak.html a http://www.laviny.sk/
