Seče zpevňovací - seče, jejichž účelem je zpevnit osamostatňované porostní části proti působení zejména bořivého větru, popř. námrazy. Seče zpevňovací zahrnují holosečné odluku a rozluku - obě se nazývají též sečemi rozčleňovacími - a závoru, seč výchovného typu. Obětují produkci současných porostů na ploše seče vyššímu zájmu na zabezpečení jistoty produkce v mýtnosti. Te
Odluka - seč zamezující poškození porostu při odtěžení porostu sousedního, v případě jejich nevhodného situování na směr bořivých větrů. Ve starším porostu se vytěží na hranici s porostem mladším pruh o šíři 10 až 30 metrů a obnoví se přirozeně či uměle. Provede-li se zásah 20 až 30 let před řádnou mýtní těžbou staršího porostu, vytvoří se mezistupeň, který zvýší ochranu mladšího porostu proti větru. Ko
Rozluka - rozčleňovací a zajišťovací seč vedená ve velmi rozsáhlých a souvislých stejnověkých porostech za účelem jejich rozčlenění a zvýšení jejich budoucí stability. Ko
Pás lesní zpevňovací - pruh lesního porostu upravený zvláštními pěstebními zásahy za účelem zpevnění porostu proti účinkům větru; rozeznávají se okrajové a vnitřní zpevňovací pásy, též závory a porostní žebra. Te
Plášť větrný - hluboce zavětvený okraj porostu, který má chránit stromy uvnitř před různými škodlivými vlivy. Nazývá se též ochranný plášť. Význam větrného pláště je uznáván již několik století. Chrání lesní porosty před těmito škodlivými vlivy: proti větrným polomům, sněhovým polomům, námraze a ledovce, vysoušení, mrazu, vysoké teplotě, ohni, světelnému a tepelnému záření, vzdušné erozi, plynným imisím, prašným imisím, lavinám, přenosu škodlivého hmyzu, přenosu houbových chorob. Větrný plášť má vést kolmo na směr větrného proudění. Uvnitř lesního komplexu má chránit každý porost a vytvořit z něj samostatnou část. Na rozhraní lesa a nelesních pozemků má tvořit ochranný lem. Účinnost větrného pláště zvyšuje skladba z více druhů dřevin, přičemž příměs listnatých dřevin má být aspoň 30 %. Spodní vrstva má být hustá, u náhle obnažených vyšších porostních stěn se spodní vrstva má vytvořit z rychle rostoucích dřevin stromových a keřů. Udržuje se v pruhu 15 až 50 metrů v řidším sponu. S tvorbou větrných plášťů se začíná nejpozději ve věku 40 až 50 let. V pasečném hospodářství slouží k tvorbě pláště rozluky a odluky. Pláště je nutno pečlivě chránit proti poškozování dobytkem, stavbami objektů na lesních okrajích, vypouštěním odpadů a prováděním meliorací na lesních okrajích a zvláště proti poškozování přibližováním. Uvnitř větrných plášťů není důležitý tvar stromů, ale především jejich zdravotní stav. Jako nejcennější část porostů se při obnově větrné pláště kácí až naposled. Vi
Žebro zpevňovací - porostní prvek sloužící ke zvýšení odolnosti porostů proti bořivým větrům a imisím. Jsou to 15 až 20 metrů široké pruhy, zalesněné odolnými dřevinami, např. bukem, javorem, modřínem aj. Zpevňovací žebra vedou přibližně kolmo na směr bořivých větrů a tok imisí. Používají se hlavně k rozdělení rozsáhlých smrkových a borových monokultur na menší části o velikosti 3 až 5 hektarů. Podíl odolných dřevin má být 40 % a více. Zpevňovací žebra se zakreslují graficky do mapy ochrany lesa společně s dalšími zpevňovacími prvky. Pokud nebyla zpevňovací žebra založena již při zalesnění, lze odolnými dřevinami dodatečně doplnit již založené kultury. Vi
Článek mýtní - soubor porostů jednoho hospodářského souboru (skupiny) se stejným pasečným pořadím, prostorově samostatný, těžebně oddělený rozdělovacími liniemi. Smyslem vymezení mýtního článku je dobrá těžební a vůbec prostorová organizace lesa, především z hlediska ochrany lesa proti větru; používá se v lese s holosečným a násečným hospodářstvím. Ko
Rekonstrukce porostů - zásadní přebudování porostu po stránce druhové, věkové, nebo prostorové (přeměna), provázené často změnou tvaru lesa, popř. změnou hospodářského způsobu nebo jeho formy (převod). Pe