Plánování pěstební je stanovení pěstebních cílů, cest k jejich dosažení a nutných nákladů, opřené o biologická (ekologická), ekonomická a technická východiska. Pěstební plánování v zásadě zabírá dva časové horizonty. Dlouhodobé pěstební plánování stanovuje pěstební cíle v souladu s pěstebním systémem - překračuje horizont decennií, krátkodobé pěstební plánování zahrnuje několikaleté plánovací periody, není však operativním ročním plánem pěstebních technologických činností. Pěstební plánování je více nebo méně propojeno s hospodářskoúpravnickým plánováním. Te
Cíl výhledový udává druhovou skladbu a někdy též prostorovou výstavbu porostu a produkci v době mýtní zralosti podle současných představ o optimálním obhospodařování lesa s ohledem na jeho růstové podmínky a funkční poslání a s přihlédnutím k technologické účelnosti. Výhledový cíl nebere ohled na současný stav porostu a nemusí být dosažen v současném obmýtí. Te
Cíl výchovný vytyčuje a popisuje vlastnosti porostu, k nimž se má dospět v etapách jeho pěstování (postupné cíle). Kromě stanovištních podmínek a funkčního zaměření vychází i ze současného stavu porostu. Dlouhodobým výchovným cílem je zvýšení stability, objemové a jakostní produkce dřeva, zlepšení estetického vzhledu, vodohospodařské účinnosti apod. Krátkodobého výchovného cíle, např. úpravy zápoje, zlepšení zdravotného stavu apod. je dosaženo bezprostředně výchovným zásahem. Te
Cíl obnovní - charakterizuje stav nově založeného porostu po dokončení obnovy. Cílový stav je popsán především dřevinným složením a texturou porostu. Te
Doba produkční je dobou obmýtí stanovenou na základě produkčních a ekonomických úvah. Liší se podle druhu dřevin, stanovištních podmínek (bonity) a tržní situace. V užším smyslu doba produkční vyjadřuje dobu potřebnou k vyprodukování toho kterého sortimentu, např. pro produkci smrkových tyčí 2O let, dubových dýhových výřezů 16O let atp. Ch
Skupina hospodářská - části lesního hospodářského celku, které jsou tvořeny porostními soubory stejného hospodářského tvaru, způsobu a určení a stejnou dobou obmýtí. Dále je třeba přihlédnout k poměrům stanovištním, zastoupení dřevin, případně k dopravním, které by měly být obdobné. Hospodářská skupina byla před zavedením provozního plánování založeného na hospodářských souborech základní jednotkou pro stanovení těžebního etátu a provozního plánu. Ko
Soubor hospodářský - jednotka rámcového plánování hospodářských opatření vymezená příbuznými přírodními podmínkami, porostními poměry a shodným funkčním zaměřením lesa. Rámec přírodních podmínek je vymezen hospodářsky příbuznými lesními typy nebo jejich soubory a lze jej označit jako hospodářský soubor cílový, v němž jsou dány určité předpoklady hospodaření (ohrožení, produkce, terén) a tím i cílová skladba dřevin, popř. výhledový provozní cíl. V tomto rámci se mají postupně vytvářet příští porosty. Hospodářské soubory jsou základem pro tzv. provozní systémy v lesním hospodářsko-úpravnickém plánování. Ko
Kontrola pěstební má za úkol posoudit shodu výsledku pěstebních opatření nebo zásahů s plánovaným cílem a zpravidla se uskutečňuje ve dvou časových rovinách. 1.Kvalita uskutečnění zásahu se kontroluje průběžně nebo bezprostředně po ukončení (pěstební fázový výrobek), 2. vhodnost a přiměřenost pěstebních postupů (pěstebního systému) pro dosažení hospodářských cílů se posoudí až po delším časovém odstupu. Te
Výrobek fázový pěstební - konkrétní výsledek pěstební činnosti v průběhu jednotlivých dlouhotrvajících úseků života porostu. Je charakterizován pomocí kritérií vyjádřenými znaky vnějšího vzhledu, podle nichž je možno fázový pěstební výrobek fyzicky přebrat, ohodnotit určitým stupněm jakosti a ocenit finančně. Převážně je vázán na růstové fáze lesa. Z praktického hlediska je účelné v průběhu pěstební činnosti vylišit tři výrobní fáze, jejichž výsledkem jsou následující fázové výrobky : 1 - mladý zajištěný lesní porost, 2- porost po první pročistce nebo prořezávce, 3 - porost po první probírce. Va
Technologická příprava porostu (pracoviště) - stanovení dopravních předělů v terénu (podle konfigurace terénu a zvolené technologie), rozčlenění porostu přibližovacími resp. vývozními linkami na pracovní pole (v souladu s pěstebními záměry a plánovanou technologii), určení místa a velikosti plochy pro skládky dříví (v závislosti na těžební metodě), a stanovení směru těžby, soustřeďování i odvozu dříví. Technologická příprava porostu musí být provedena včas a v přímé vazbě na zvolenou technologii, protože příprava pracoviště pro určitou technologii může jen kompromisně vyhovovat technologii jiné, nebo může být dokonce zcela nevyhovující. Součástí technologické přípravy porostu je i technická příprava pracoviště, představující nezbytné technické úpravy pracoviště před započetím vlastních těžebních prací, např. pomístné zpevnění povrchu linek, upravení nájezdů z linek na skládku. Si
Rozčleňování porostů - rozdělování porostů na pracovní pole vytvářením sítě rozčleňovacích (orientačních, vyklizovacích a přibližovacích) linií. Slouží k usnadnění porostní výchovy nebo obnovy a s tím spojené těžby a vyklizování dřeva. Základními parametry rozčleňování jsou šířka linie, vzdálenost mezi liniemi, velikost a tvar pracovního pole vymezeného liniemi. V mladých porostech se volí rozdělovací síť hustější než v porostech starších, tzn. že některé linie mají dočasnou funkci. Při rozčleňování mladých porostů je třeba vycházet ze základní rozčleňovací sítě, která bude vyhovovat všem pěstebním a těžebně dopravním technologiím, jež na sebe naváží. V uměle zakládaných porostech lze vytvářet rozčleňovací linie již při výsadbě, v porostech obnovených přirozenou obnovou až před první pročistkou. Pro vytváření rozčleňovacích linií lze také využít schematické zásahy. Rozčleňování porostů pro porostní výchovu je důležité zejména v plošně rozsáhlých porostech. Zvlášť významné postavení má rozčleňování při clonných a násečných formách obnovy i ve výběrném hospodářství, kde je základním předpokladem bezškodného vyklizení těžených stromů i úspěšného zajištění nově vznikajících porostů. Součástí rozčleňování porostů jsou i rozčleňovací seče. Pe

Hranice dopravní (transportní) představuje v lesnictví dopravní předěl mezi dvěma přibližovacími linkami a určuje základní rozmezí směrů pro vyklizování těžených stromů a sortimentů. Zpravidla je východiskem obnovy. Ka
Pole pracovní - prostorově vymezená část porostu za účelem intenzívního celoplošného hospodaření, zvýšení přehlednosti pěstebních a těžebních zásahů a šetrného soustřeďování dřeva. Velikost a tvar pracovního pole závisí na terénním reliéfu, směru nebezpečného větru, věku a funkčním typu porostu i prostředku použitého k soustřeďování dříví. Rozčlenění porostů na pracovní pole vychází z vyřešeného systému přibližovacích linek v souladu se směrem obnovy a pohybu dříví k cestě. Va