vzniká výlučně záměrnou činností lesního hospodáře. Je charakterizována jako způsob tvorby následného porostu buď sadbou semenáčků a sazenic vypěstovaných v lesních školkách (příp. stromků vyzvednutých z náletů) nebo síjí semen a plodů přímo na obnovovanou plochu. Umělá obnova zcela převládá na holosečných obnovních prvcích, pod clonou mateřských porostů se uplatňuje ve formě podsadeb a podsíjí. 

Umělá obnova vegetativní dominuje v topolovém hospodářství (výsadba řízků), ale významně se uplatňuje i při obnově porostů hlavních hospodářských dřevin výsadbou řízkovanců.

Podsadba (podsazování) - umělé vytváření nového porostu sadbou pod clonou staršího (obnovovaného) porostu. Podsadba má opodstatnění zejména při doplňování přirozené obnovy dřevinami, které nemohou z různých důvodů nasemenit v dostatečném rozsahu, nebo dřevinami obnovního cíle, které nejsou zastoupeny v mateřském porostu. Podsadbu lze využít i jako krycí dřeviny především v modřínových, popř. rozvolněných dubových a borových porostech. Při uvolňovacích a domýtných sečích je nutné dodržovat technologii těžby a vyklizování i prostorový pořádek tak, aby poškození nového pokolení lesa bylo únosné. Podsadba se může uplatnit při obnově lesů v imisních oblastech, kde lze např. úspěšně podsazovat dospívající a dospělé porosty, rozvolněné vytěžením odumřelých a odumírajících stromů dřevinami obnovního cíle (buk).  Příklad

Horský les, podsadby

 

Podsíje (podsévání) - umělé vytváření nového porostu síjí semen nebo plodů pod clonou staršího (obnovovaného) porostu. Používá se ze stejných důvodů jako podsadba u dřevin s velkými semeny (dub, buk).