Porost mladý - porost do růstové fáze tyčkoviny; zahrnuje tedy první tři růstové fáze lesa - nálet a zajištěnou kulturu, nárost a odrostlou kulturu, mlazinu.
Nálet je první růstovou fází lesa, která vznikla přírodním nasemeněním. Je vymezen biologicky nezabezpečenými semenáčky až po jedince o střední porostní výšce do 0,5 m.
Nárost je růstovou fází lesa, která vznikla přirozenou obnovou - nasemeněním, výmladností, popř. i hřížením. Je vymezen již růstově zabezpečenými jedinci o střední porostní výšce od 0,6 do 1,3 m.
Kultura odrostlá je růstovou fází mladého, již zajištěného lesního porostu, založeného uměle sadbou nebo síjí. Následuje po založené kultuře a je vymezená střední porostní výškou od 0,6 do 1,3 m. Je charakteristická značně stoupajícím výškovým přírůstem a počínající výškovou diferenciací jedinců relativně rovnoměrně rozmístěných po ploše.
Mlazina je růstovou fází lesního porostu následující po nárostu nebo odrostlé kultuře. Je vymezená střední porostní výškou větší než 1,3 m a výčetní tloušťkou do 5 cm. Většinou jde o dobře zapojený porost, vytvářející souvislou korunovou vrstvu. U jedinců se diferencuje kmenová a korunová část a obvykle vrcholí výškový přírůst. Dochází k vzájemné růstové předrůstavosti jedinců a porost se začíná rozčleňovat ve výškové vrstvy, kterými jsou vrstva spodní (podúroveň), střední (úroveň) a horní (nadúroveň). Stromy spodní vrstvy mají pod zapojenou úrovní ekologicky obtížné podmínky, a proto dochází k intenzívnímu přirozenému prořeďování, a to zejména v přirozeně vzniklých mlazinách.
Houština je nízký, plně zapojený, těžce prostupný porost mladých stromků (nárost až tyčkovina) či keřů, jejichž větve sahají téměř až k půdnímu povrchu a částečně se proplétají Tento pojem je blízký termínu mlazina.
Tyčkovina - čtvrtá růstová fáze lesa následující po mlazině; jí začíná období vyspívání porostu. Zpravidla se jedná o porost 2. až 4. věkového stupně se střední výčetní tloušťkou v rozpětí 6 až 12 cm. V této růstové fázi obvykle vrcholí tloušťkový přírůst. V důsledku dlouhotrvajícího plného zápoje a snižujícího se přístupu světla do spodních partií růstového prostoru dochází k intenzívnímu přirozenému vylučování jedinců spodní vrstvy a k zřetelnému odumírání spodních větví (do výšky asi 2 m) u přežívajících stromů.
Porost středního věku - porost zpravidla v růstové fázi tyčoviny.
Tyčovina - pátá růstová fáze lesa, následující po tyčkovině. Je vymezena střední výčetní tloušťkou 13 až 19 cm. V této růstové fázi již dochází k poklesu výškového přírůstu, ale přetrvává intenzívní tloušťkový přírůst, takže u většiny našich dřevin vrcholí objemový přírůst. I nadále trvá velká výšková diferenciace stromů v růstovém prostoru. Výrazným rozčleňováním jedinců na zelenou korunu a kmen se jeho přirozeným čištěním obvykle do výšky nad 2 m, značně zvyšuje podíl bez asimilačního prostoru. Stromy již dosahují zužitkovatelných dimenzí při probírkách.
Porost dospívající - porost v růstové fázi nastávající kmenoviny.
Porost dospělý - porost v růstové fázi vyspělé kmenoviny, který dosáhl mýtní zralosti.
Porost zralý - porost z kvalitativně a kvantitativně produkčního hlediska vhodný k obnově, u něhož vrcholí průměrný roční hodnotový přírůst, tj. porost ve stadiu mýtní zralosti.
Porost přestárlý - porost v poslední růstové fázi lesa, přesahující fyziologickou a dosahující fyzickou zralost stromů.
Kmenovina ve smyslu pěstebním má dva významy. Jednak je poslední růstovou fází lesa, kdy porost dozrává, plně plodí, vlastnosti jedinců jsou téměř ustáleny a rozměry stromů se blíží zralostním hodnotám. Je vymezena střední výčetní tloušťkou od 20 cm výše a většinou i věkem nad 50 let. Rozlišujeme tenkou (výčetní tloušťka 20-27 cm), střední (28-35 cm), tlustou (36-43 cm) a velmi tlustou kmenovinu (nad 44 cm). Ve druhém významu je kmenovina les vzniklý ze semene (vysokokmenný les) na rozdíl od lesa výmladkového (pařeziny).
Kmenovina nastávající je první růstovou fází kmenoviny. Jde o odrůstající, obvykle zřetelně rozvrstvený lesní porost, dosahující střední výčetní tloušťky 20 cm a většinou i věku 51-80 let, kdy vlastnosti jedinců se začínají ustalovat.
Kmenovina vyspělá je růstovou fází kmenoviny, nepřesahující však fyziologickou zralost stromů. Jde o růstově ustálený lesní porost (tlustou kmenovinu) s významným hodnotovým přírůstem. Dosahuje střední výčetní tloušťky nad 36 cm a většinou i věku nad 80 let.
Kmenovina přestárlá je poslední růstovou fází kmenoviny ( velmi tlustá kmenovina) a lesa, přesahující fyziologickou zralost stromů. Jde o porost s klesajícím, nulovým až záporným hodnotovým přírůstem , jehož věk překročil obmýtní dobu zvětšenou o polovinu stanovené obnovní doby a přestal plnit určené funkce.