Složka porostní - soubor stromů charakterizovaný znaky, jež ho odlišují od ostatního porostu; nejčastěji je charakterizována účastí v porostní skladbě (např. stromy úrovňové, nadúrovňové), druhem dřeviny, jakostními ukazateli kmene a koruny, poškozením aj.
Bioskupina je skupina stromů, jež jsou životním prostředím na sobě závislé a navzájem na sebe působí. Termín, přenesený z ruské literatury, je neurčitý a je lépe se mu vyhnout (Viz buňka pěstební).
Buňka pěstební zahrnuje stromy, většinou okolo jednoho ústředního stromu, který je jimi bezprostředně ovlivňován v růstu a vývoji. Nejčastěji se jedná o probírkovou buňku, která je východiskem pro pěstování cílového stromu nebo pěstování funkčně významných dřevin ve smíšených porostech. Probírkový zásah se pak řídí kladným výběrem. Stupeň, jakým konkurující strom brzdí růst stromu ústředního a určuje naléhavost jeho odstranění, lze víceméně exaktně vyjádřit (viz konkurenční číslo). Pěstební buňky jsou obklopeny neutrální porostní výplní. Pojem obnovní buňka, znamenající malá místa v porostu připravená pro přirozené uchycení nové generace, se opouští (viz východisko obnovy).
Výstavek - strom záměrně ponechaný na porostní ploše při mýtní těžbě pro semennou obnovu porostu nebo pro produkci jakostních sortimentů (viz hospodářství výstavkové), popř. z důvodů estetických, ochrany přírody aj.
Číslo konkurenční je zjednodušujícím, více nebo méně exaktním vyjádřením toho, jak je určitý strom ve svém růstu a vývoji v porostu ovlivněn stromy okolními. Výpočet konkurenčního čísla se opírá o skutečnost, že růstový potenciál stromu v porostu je podstatně závislý na fotosynteticky aktivní části koruny. Přístup sluneční energie ke koruně posuzovaného (centrálního) stromu se měří nepřímo rozdílem stromových výšek a rozestupem korun nejbližších stromů, jejichž počet (nejčastěji 3 až 6) se stanoví empiricky nebo konvenčně.
Zápoj - vzájemný dotyk a prolínání větví stromů. Podstatný znak při hodnocení pěstebního stavu porostu, neboť ovlivňuje energetický, světelný a látkový režim porostu a celého ekosystému. Zápoj se z pěstebního hlediska klasifikuje jako přehoustlý, dokonalý, uvolněný, dočasně nebo trvale přerušený. Rozlišuje se:
Zápoj horizontální - koruny zaujímají víceméně stejnou (totožnou) část porostního prostoru a tvoří zřetelně vylišenou vrstvu, popř. vrstev několik,
Zápoj stupňovitý (diagonální) - vrcholy korun jsou ve vertikálním směru uspořádány tak nepravidelně, že není možné odlišit jakékoliv korunové vrstvy; je typický pro výběrný les,
Zápoj vertikální - koruny se vzájemně dotýkají a prostupují ve svislé rovině.

Smíšení dřevin - druh a forma (způsob) vzájemného uspořádání dřevin ve smíšeném porostu. Druh smíšení charakterizuje vzájemné výškové postavení dřevin, forma smíšení je způsobem seskupení a rozmístění dřevin po ploše. Při popisu smíšení jsou obvyklá označení:
Smíšení jednotlivé - dřeviny se v porostu střídají strom od stromu, jsou rozmístěny jako prostorově izolovaní jedinci; je nejčastější formou účasti vtroušených dřevin.
Smíšení hloučkové - malé seskupení jedinců (nejvýš 0,1 ha), které se z desítek jedinců v mládí snižuje na 3 až 5 jedinců v dospělosti.
Smíšení skupinkové - dřevina tvoří v základním porostu seskupení o velikosti 0,01 až 0,20 ha umožňující nezávislou pěstební péči jen v růstové fázi mlaziny.
Smíšení skupinové - plošně výrazné seskupení dřeviny (0,20 až 0,50 ha), avšak stále nedostatečné pro nezávislou pěstební péči v růstové fázi kmenovin.
Smíšení etážové - smíšení, při kterém jednotlivé druhy nebo společně několik dřevin s podobným růstovým chováním tvoří rozlišené porostní etáže. Takové smíšení zřídka přetrvává po celý život porostu (např. ve sdruženém lese), většinou bývá přechodné, tzn. že nejspodnější etáž sama zanikne nebo je odstraněna po splnění úlohy (výchovná dřevina), jindy musí být naopak odstraněna horní etáž (pomocné nebo přípravné dřeviny).
Smíšení pásové (pruhové) - přimísená dřevina byla v kultuře vysazena v podobě zřetelných pásů (pruhů) různé šířky. Smíšení pásové přetrvává do dospělého porostu nebo se mění na skupinové.
Smíšení řadové - přimísená dřevina byla v kultuře rozmístěna v řadách. Ty zůstávají zachovány až do dospělého porostu nebo se smíšení řadové vývojem porostu mění ve smíšení jednotlivé.