Klasifikace stromů je třídění stromů v porostu zpravidla podle vzájemného postavení (podle výšky a vzrůstu), hospodářského významu, popř. podle tzv. stadijního vývoje. V klasifikacích stromů se základní hodnotící hlediska často prolínají nebo slučují. Klasifikace stromů byla podníceny výzkumem probírek (Kraft, Polanský), dnes slouží v prvé řadě pro pěstební výběr a vyznačení pěstebního zásahu.
Stromová třída - označení pro soubor stromů, které mají společný jeden nebo více určitých znaků. Stromové třídy jsou charakterizovány příslušnou třídící - klasifikační stupnicí.

Klasifikace stromů Kraftova je nejznámější třídění stromů podle výšky. Dělí stromy do pěti tříd.

Kraftova klasifikace byla vypracována pro smrkové a borové porosty. Je základem pro určení probírkových stupňů příslušných variant probírek a pro vyznačení zásahu podle Krafta.

Klasifikace stromů Konšelova je třídění stromů podle výšky (vzrůstu). Je to upravená klasifikace Kraftova.

 Tato klasifikace je součástí Konšelovy probírkové metody a podkladem pro stanovení probírkových stupňů a jednotlivých druhů probírek. Je vhodná pro stanovení pěstebního výběru a vyznačení zásahu zejména v jehličnatých (smrkových) porostech.

Klasifikace stromů francouzská třídí stromy podle hospodářského významu. Vznikla jako součást francouzské probírkové metody pro dubové porosty. Francouzská klasifikace je součástí probírkové metody francouzské. Je vhodná pro vyznačování pěstebních zásahů ve spojení s kladným výběrem.

Klasifikace stromů dánská je třídění založené na hospodářském významu stromů, byla vyvinuta pro bukové porosty (vychází z francouzské klasifikace).
Dánská klasifikace je součástí probírkové metody dánské. Pro jednoduchost a univerzálnost je vhodná pro vyznačování pěstebních zásahů ve spojení s kladným výběrem.

Klasifikace stromů v mlazině (Jurčova) třídí stromy podle výškové diferenciace mlaziny a pěstebního významu jedinců:

Klasifikace stromů Polanského (1949) třídí stromy podle výšky (vzrůstu) a bere v úvahu i tloušťku kmene, tvar a jakost kmene a koruny:

Klasifikace stromů Schädelinova (1931) je třídění stromů, které vychází z francouzské klasifikace. Je založeno na hodnocení stromů podle výšky (vzájemného postavení), kvality (tvaru) kmene a kvality (tvaru) a velikosti koruny.

Klasifikace stromů Voropanovova je třídění stromů, které vychází z teorie o stadijním vývoji stromů (z podobných principů vycházel např. Něstěrov). Stadijní stav byl uváděn do souvislosti s fyziologickými změnami organismu. Tato klasifikace byla v době vzniku používána ve výzkumu probírek, obecně nebyla přijata.

Klasifikace stromů IUFRO třídí stromy na základě podrobného hodnocení z biologických a hospodářských hledisek. Je univerzální pro všechny typy porostů, hodí se pro podrobné hodnocení struktury (vlastností) porostů k výzkumným (vědeckým) účelům, pro praktické vyznačování pěstebních zásahů je příliš složitá.

Příklad: 223/556 - strom střední vrstvy, normálně vyvinutý, s klesající růstovou tendencí; strom užitečný, s kmenem normální kvality a krátkou korunou.

Vyznačování stromů - nedílná součást pěstební péče o lesní porosty. Vyznačují se buď stromy určené k těžbě nebo naopak stromy nadějné, popř. cílové, které budou tvořit základní kostru porostu. Výběr těchto stromů by měl provádět zkušený lesní hospodář v souladu s pěstebním cílem. Vyznačování stromů musí být šetrné, dobře viditelné a relativně trvalé. K vyznačování stromů se většinou používá světlých olejových barev. Naprosto nevhodný je způsob vyznačování stromů črtákem nebo sekerou.