 |
Les semenný (vysokokmenný, vysoký)
je tvar lesa vzniklý ze semene buď síjí, umělou sadbou či
přirozenou obnovou. Vyznačuje se zpravidla dlouhým produkčním obdobím - doba
obmýtí je obvykle nejméně stoletá, a těžené stromy dosahují značných
rozměrů. Les semenný je nejčastější a nejrozšířenější tvar
lesa a k jeho obhospodařování se vztahuje převážná většina pěstebních
a hospodářsko-úpravnických pojmů. Te
Les výmladkový (nízký), pařezina je hospodářský
tvar lesa výlučně založený na systematicky opakované vegetativní
obnově výmladky - pařezovými, popř. i kořenovými. Obmýtí je určeno
především optimální výmladností, druhem a výší očekávané
produkce a je vázáno i na úrodnost stanoviště; pohybuje se v rozmezí
5 (vrbové prutníky) až 40 (dub, habr, buk), popř. 60 let (olše). Výmladkový
les roste díky možnosti čerpat živiny z živých kořenových systémů
zpočátku velmi rychle, takže výškový i tloušťkový přírůst dřevin
kulminuje podle úrodnosti stanoviště o 20-30 let dříve než v
semenném lese. Těžené dřevo má však výrazně horší jakost, je
sukaté, ve spodní části kmene zakřivené a má horší technické
vlastnosti. Celková produkce vitálního dobře pěstovaného výmladkového
lesa se vyrovná produkci semenného lesa, hodnotový přírůst je však
podstatně nižší. Výmladkový les je tvar lesa velmi vzdálený přírodnímu
vývoji lesního ekosystému; často opakované a téměř úplné odnímání
biomasy hluboce zasahuje do látkového koloběhu a krátká obmýtí
jej trvale udržují ve fázi dorůstání.
Hospodářský tvar výmladkového lesa je historicky velmi starý; kryl
zejména potřebu palivového dříví. Pro technologickou jednoduchost
byl spojen se soukromým vlastnictvím lesů malé výměry. Se změnou
hospodářského účelu výmladkový les ztratil mnoho ze svého
opodstatnění a byl převáděn na les semenný.
Podle produkčního zaměření se dnes rozlišují výmladkové lesy tříslové,
energetické (palivové), užitkové a prutníky. Výmladkový les najde
uplatnění i jako les půdoochranný nebo pro zvláštní účely. Výmladkový
les přispěl k zachování původních populací dřevin. Te
Les sdružený (střední) je etážový hospodářský
tvar lesa, v němž spodní etáž je tvořena lesem výmladkovým, horní
etáž pak různě starým stromovým inventářem semenného původu.
Sdružený les vznikal tím, že se při každém mýcení výmladkové
etáže v obvyklém obmýtí 30 až 50 let ponechal nebo vysadil určitý
počet jedinců semenného původu. Tím vznikaly nad výmladkovou etáží
3 až 4 postupné generace výstavků, každá věkově víceméně
stejná. Ve spodní etáži se pěstují listnaté dřeviny, které mají
spolehlivou výmladnost a snášejí stín, jako např. lípy, javory,
jilmy, habr, avšak i dřeviny vyžadující více světla - duby, kaštan,
olše, jasan. Horní etáž tvoří hospodářsky hodnotné dřeviny,
nejčastěji dub, též javory, jilmy, třešen, modřín, popř. i
topoly a bříza. Nepravý sdružený les vznikal ponecháním
nejkvalitnějších jedinců z výmladkové etáže, tedy nebo z nepravé
kmenoviny, a ty pak tvoří horní etáž přibližně stejně starou.
Sdružený les se udržuje tím, že se při každém mýcení výmladkové
etáže ponechá nebo vysadí určitý počet jedinců semenného původu.
Pěstování sdruženého lesa je odborně náročné; spočívá v udržování
optimálního vztahu mezi spodní a horní etáží usměrňováním
druhové skladby, počtu výstavků, zápoje apod., a to podle hospodářského
cíle s ohledem na stanovištní podmínky (lesní vegetační stupně s
dubem) a na růstové vztahy mezi dřevinami. Dengler rozlišil sdružený
les a) s převahou výmladkové etáže, b) pěstovaný, tj. se zásobou
v kmenovině l00-200 m3.ha-1, c) s bohatou zásobou v kmenovině, tj. až
do 400 m3.
Sdružený les je překonaným hospodářským tvarem; protože nevyužívá
produkčního potenciálu stanoviště, byl ( u nás) v minulosti převáděn
na les vysokokmenný. Dnes je nejvíce rozšířen ve Francii a v Německu,
ale zaznamenává renesanci i jinde, a to zejména pro vysokou potenciální
druhovou diverzitu. Sdruženým lesem, avšak v tomto tvaru dále nepěstovaným,
jsou u nás některé obory a bažantnice. Te
Kmenovina pravá je porost vzniklý generativním
způsobem (ze semene). Va
Kmenovina nepravá je porost vzniklý vegetativním
způsobem, který se svým vzrůstem i kvalitou podobá dospívajícímu
nebo dospělému porostu původu generativního. Kmenovina nepravá
vzniká předržením kvalitního výmladkového lesa nad jeho běžné
obmýtí. Va
Les výběrný je semenný les, v němž je dosaženo
na co nejmenší ploše strukturální rovnováhy prostřednictvím
stromového (jednotlivě výběrný les) nebo skupinovitého (skupinovitě
výběrný les) střídání či mísení "nadúrovňových",
"úrovňových" a "podúrovňových" složek vertikálně
zapojených, lišících se tloušťkou a věkem. Výběrný les je
nejbližší přírodní dynamice lesa a představuje model biologické
automatizace a samoregulace v obhospodařovaných lesních ekosystémech
(usměrňovaných člověkem): 1. Uspořádáním všech věkových složek
nad sebou je zajištěna trvalost lesa na každé jednotce plochy. 2. Zásoba
porostu dlouhodobě osciluje okolo určité hladiny, nadzemní
disponibilní prostor je plně využit. 3. Les se obnovuje přirozeně -
nepřetržitě a nepravidelně. 4. Lesní porost má vysokou statickou a
ekosystémovou stabilitu.
Pěstební technika výběrného lesa se vyznačuje tím, že na
manipulační ploše se uskutečňují všechna hlavní opatření zároveň,
tj. na zralostní těžbu bezprostředně navazují zásahy charakteru
probírek a pročistek v nižších etážích podle zásad zušlechťovacího
a zdravotního výběru. Výběrný les, původně pěstovaný pro
trvale vyrovnanou produkci, je dnes považován za celkem nejschopnější
plnit mimoprodukční funkce lesa. Výběrný les je znám ze Švýcarska
a z Francie (Vogézy), u nás a jinde v Evropě nacházíme porosty v různě
pokročilém a úspěšném převodu na výběrný les. Te
Hospodářský způsob představuje soubor hospodářských
opatření se svébytnými nástroji hospodářské úpravy, který vede
k charakteristické věkové a prostorové struktuře lesa. Zejména
podle způsobu obnovy se rozlišují čtyři hospodářské způsoby:
podrostní, násečný, holosečný a výběrný. Ka
Hospodářský způsob podrostní je podmíněn
obnovou pod ochranou (clonou) mateřského těženého porostu. Jeho
podstatou je použití různých variant a kombinací clonných sečí, kdy záměrným a postupným snižováním zápoje obnovovaného
porostu se vytváří optimální podmínky pro nasemenění, ujmutí se
a odrůstání náletu a nárostu (popř. podsíjí a podsadeb). Mateřský
porost se domycuje ve fázi zajištěných nárostů. Ka
Hospodářský způsob násečný je založen na
obnově porostů holosečnými obnovními prvky (náseky) o rozloze do 1
ha různého tvaru (pruhy, kotlíky, klíny), jejichž šířka nepřesahuje
výšku obnovovaného porostu. Převládá zde obnova umělá, ale účelně
a cílevědomě lze využít i obnovu přirozenou bočním náletem
semen. Po zajištění kultur (nárostů) se postupuje s obnovou proti
směru bořivého větru.
Do hospodářského způsobu násečného patří i veškeré obnovní
postupy založené na principu seče okrajové. Ka
Hospodářský způsob holosečný je
charakterizován obnovou lesních porostů, která probíhá na jednorázově
vytěžených holosečích, jejichž šířka přesahuje výšku
obnovovaného porostu. Velikost holých sečí je v České republice
omezena zákonem (zpravidla do 1 ha při šířce do dvojnásobku výšky
mýceného porostu). V odůvodněných případech může orgán státní
správy lesů povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé
seče, a to:
· v hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých
půdách a v hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť
do velikosti 2 ha bez omezení šíře,
· na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250
m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory do velikosti 2
ha. Ka
Hospodářský způsob výběrný je hospodářský
způsob, při kterém se obnova provádí současně s výchovou na téže
ploše jednotlivým nebo skupinovitým výběrem, a to teoreticky nepřetržitě.
Základními nástroji pěstování lesů a hospodářské úpravy lesů
jsou celkový běžný přírůst, zásoba a její tloušťková
struktura, doba přesunu a rozložení tloušťkových četností. Ka
|
|
