Tlumení růstu - pěstební opatření, kterým se záměrně omezuje růst stromů. Tím se vylučuje jejich záporný vliv na sousední stromy a po určitou dobu plní naopak prospěšnou funkci výchovné dřeviny. Růst stromu lze tlumit mechanicky jeho krácením nebo strangulací, popř. chemicky pomocí arboricidů, na stromech, jejichž úplné odstranění není z pěstebního hlediska vhodné.
Strangulace - u dřevin částečné nebo úplné přerušení vodivých cest v kmeni). Te
Tvarování dřevin - pěstební opatření, kterým se sleduje úprava tvaru stromu pro dosažení jakostnější produkce, ovlivnění jeho růstu, estetického vzhledu apod. Hlavním způsobem tvarování dřevin je vyvětvování stromů.
Stínání vršků - tlumení růstu mladých stromů (předrostlíků a obrostlíků) zkrácením jejich kmene. Tím se sníží jejich výška a utlumí výškový růst, nadále však užitečně vyplňují korunový prostor, poskytují boční zástin ostatním stromům. Stínání vršků se osvědčuje v borových mlazinách, v nichž je třeba vytvářet budoucí kvalitní porost z úrovňových stromů, a úplným odstraněním předrostlíků a obrostlíků by vznikaly poměrně velké mezery, které vedou k rozrůstání ponechaných kvalitních úrovňových stromů. Stromy se setnutými vršky musí být po splnění zápojné funkce z porostu odstraněny.
Zaštipování - úprava tvaru stromu, nebo omezování jeho růstu krácením nezdřevnatělých letorostů.
Vyvětvování - pěstební opatření, kterým se ze živých stromů, za určitým účelem, odstraňuje větší či menší počet větví, zpravidla ze spodní části koruny. Pojem vyvětvování zahrnuje dva úkony, a to oklest, tj. odstraňování spodních větví po celém obvodu kmene do určité výšky a ořez t.j. odstraňování jednotlivých větví.
Účelem vyvětvování je obvykle zlepšení kvality vyvětvovaného stromu, podnícení jeho růstu, popř. uvolnění sousedního jedince. Vyvětvování má do jisté míry podobné účinky jako pročistka nebo probírka a může je popř. dočasně nahradit. Vyvětvování se rozděluje podle toho jaké větve se odstraňují a podle účelu na několik typů. Vyvětvování suché (oklest suchý) odstraňuje větší počet spodních větví zcela nebo z větší části odumřelých. Jeho uplatnění je zejména v nesmíšených porostech smrkových a borových. Vyvětvování zelené (oklest zelený) odstraňuje větší počet spodních větví zcela nebo z větší části živých. Zelené vyvětvování má větší uplatnění v porostech listnatých, především dubových, doporučuje se také na douglasce.

Podle účelu rozeznáváme:

a) oklest výchovný za účelem vytvoření hladkého, bezsukého kmene v mladších porostech
b) oklest podněcovací a zušlechťovací odstraňující spodní zbytečné zastíněné větve; slouží k podnícení přírůstu (hlavně výškového),
c) oklest ochranný ve prospěch jiného stromu, aby nebyl příliš zastíněn nebo deformován
d) ořez opravný a tvarový zaměřený na odstraňování větví, které zhoršují kvalitu; např. u dubu odstraňování pňových výstřelků (vlků), aby se zabránilo tvorbě vypadavých suků, odstraňování vidlic nebo silných větví
e) ořez pyramidální, válcovitý a prutovitý (Rümelinův) se dříve používaly v nárostech a kulturách. Ořez pyramidální a válcovitý by v dnešní době mohly najít uplatnění na plantážích vánočních stromků; prutovitý, jako podněcovací ořez při úpravě spádných okrajů.

Vyvětvování, používané nejčastěji v porostech mladého a středního věku, je účinné, avšak poměrně nákladné pěstební opatření, proto se použije zpravidla pouze na určitém počtu nadějných nebo cílových stromů. Lze se mu vyhnout správnou výchovou.
Oklest je odstraňování spodních větví po celém obvodu kmene do určité výšky. Používá se zpravidla od období tyčkovin.
Ořez je odstraňování jednotlivých větví na živém stromu. Používá se zpravidla v mladých porostech (v mlazinách).