Rozměry:

Výška až 40 m, tloušťka až 2 m, objem až 40 m3, věk až 500 let.

Koruna:

Koruna široká, nepravidelná, se silnými větvemi.

Kmen:

Kmen válcovitý, zpočátku s hladkou, lesklou, hnědošedou kůrou, ve stáří s hrubě podélně rozpukanou tmavošedou borkou.

Dřevo:

Dřevo rozlišeno na hnědé jádro a úzkou, nažloutlou nebo nahnědlou běl, kruhovitě pórovité, dobře zřetelná hranice mezi letokruhy i mezi jarním a letním dřevem, dřeňové paprsky viditelné na všech řezech.  

Kořenový systém:

Kořenový systém je mohutný, se silným kůlovým kořenem, hluboko sahajícím

Větve:

Větve silné, odstálé, zprohýbané. Letorosty  podélně rýhované, olivově zelené až červenohnědé s bělavými lenticelami, starší větévky šedé nebo šedohnědé.

Pupeny:

Pupeny 5-7 mm, střídavé, terminální nahloučené, konečný větší, postranní odstávají, široce vejčité, zaoblené, tupě pětihranné, světle hnědé.

Listy:

Listy asi 10-15 cm dl., 5-8 cm šir., nahloučené na koncích větví, obvejčité, mělce laločnaté, na bázi se 2 lalůčky, řapík kratší než 1 cm.

Květy:

Květy jednodomé, různopohlavné. Samčí v úžlabí listů loňských větévek, v asi 5 cm dl. jehnědách, žlutavé. Samičí v úžlabí listů letošních větévek, v dlouze stopkatém květenství po 2-3, s karmínovou bliznou. 

Plody:

Plody nažky (žaludy),  2-3 cm dl., nejširší uprostřed, po 2-5 na dlouhé stopce, číšky s plochými šupinami. 

Variabilita:

Proměnlivý zejména ve velikosti a tvaru listů a plodenství, i v době rašení. Hospodářsky významná je forma slavonica, pocházející ze Slavonie, s rovnými a hladkými kmeny a jemným ovětvením.  

Ekologické nároky:

Světlomilný, teplomilný, citlivý k pozdním mrazům,  optimálně na půdách bohatých, vlhkých, snáší záplavy. Existuje i ekotyp rostoucí na výslunných místech s chudšími a suššími půdami.

Rozšíření:

Rozšířen téměř v celé Evropě. U nás hlavně v lužních lesích, vysazován i jinde.

Plodnost:

Solitéra začíná plodit ve 30-40 letech, v porostu v 50-70 letech, semenné roky se opakují po 3-5 letech. Kvete v dubnu až květnu, žaludy dozrávají v září a opadávají

Semena:

Žaludy mají vysoký obsah vody, jsou citlivé na nadměrné proschnutí, proto se skladují ve vlhčím a chladnějším prostředí. Klíčivost snižuje střídavé zmrznutí a rozmrznutí.

Síje:

Výsev je jarní i podzimní, 2-5 cm hluboko, z jarního výsevu vzchází za 3-5 týdnů.

Semenáček:

Semenáček je hypogeický, vytváří kůlový kořen a silný stonek, lístky načervenalé, peřenolaločnaté, zřetelný terminální pupen a pod ním několik vedlejších.

Sazenice:

Možno školkovat jednoleté semenáčky. Běžně se používá podřezávání v prvním roce koncem května, 6-8 cm hluboko, pro vypěstování jednoletých a dvouletých sazenic, nebo ve druhém roce do poloviny dubna, 10-15 cm hluboko, pro vypěstování dvouletých sazenic.

Výsadba:

Vysazuje se, v závislosti na stanovišti, minimálně 8-10 tisíc jednoletých až tříletých sazenic na 1 ha. Jednoletky se většinou nepodřezávají a vysazují se sazečem, starší, podřezávané, jamkovou sadbou. Při síjích se spotřebuje 200-300 kg žaludů na 1 ha, většinou v řádcích.

Růst:

Vhodné jsou směsi s dřevinami zápojnými a krycími, které jej podněcují k výškovému růstu, čistí jej od spodních větví a vlků a kryjí půdu. Nejlépe se hodí lípa a habr, ve vyšších polohách buk. Dub však musí mít korunu nad pomocnou dřevinou. V podmínkách optimálnějších pro buk mu dub pozvolna ustupuje. V chudých borových doubravách je většinou pod úrovní borovice. V bohatých habrových doubravách roste ve směsi s lípou, mléčem, babykou, jilmem habrolistým, třešní a keři.

Má značnou pařezovou výmladnost, kmeny snadno zavlčují. Hodí se znamenitě jako výstavek, ale musí být včas a postupně uvolňován.

Škodliví činitelé:

K hlavním škodlivým činitelům patří obaleč dubový, tracheomykózy a padlí dubové.

Význam:

Dubové dřevo má mnohostranné použití při výrobě dýh, ve stavebnictví, v lodním stavitelství, k výrobě pražců, parket, sudů a nábytku. Má velký obsah tříslovin a proto je trvanlivé pod vodou.  V parkovnictví se vysazují kultivary s pyramidálním růstem a různě tvarovanými a zbarvenými listy. V krajině tvoří staré duby významný prvek, typické jsou na hrázích rybníků.