Seč obnovní - úmyslný zásah do
obnovovaného lesního porostu, kdy se jednorázovým nebo postupným
vykácením stromů vytváří podmínky pro úspěšnou přirozenou
nebo umělou obnovu. Z pěstebně-těžebního i ekologického hlediska
se vylišují tři základní typy obnovních sečí, a to holoseč, seč clonná a seč okrajová.
Prvek obnovní - pěstební termín, který
charakterizuje základní tvar a podobu obnovní seče, např. kotlík -
kotlíkovou seč, klín - klínovou seč, pruh - pruhovou seč atp. Každý
obnovní prvek může mít buď clonné postavení stromů nebo holosečný
charakter.
Klín, v pěstování lesů tvar obnovního
prvku, jenž je základem klínové seče. Prostorová orientace tří
stran klínu vytváří pestré ekologické podmínky, umožňující
obnovu slunných i stín snášejících dřevin. Hrot klínu směřuje
proti převládajícímu směru větru.
Kotlík je v pěstování lesů obnovní
prvek oválného popř. kruhového tvaru. Při založení může mít
holosečný charakter nebo clonné rozmístění stromů. Jeho výchozí
velikost není obvykle větší než 0,2 až 0,3 ha (výjimečně až
0,5 ha).
Násek, obnovní prvek holosečného
charakteru, jehož šířka nepřesahuje střední výšku mýceného
porostu. Je charakteristický pro násečný hospodářský způsob. Má
různý tvar: pruh, kotlík, klín, atp.
Obruba porostní vzniká zpravidla jako výchozí
obnovní prvek maloplošného holosečného charakteru (násek) při
okrajové obnově. Musí být založena s ohledem na převládající směr
větru a její šířka je vždy menší než výška obnovovaného
porostu. Při rozvinuté okrajové obnově se již nejedná o porostní
obrubu, ale o vnější okraj okrajové seče. Kulisa je v lesnictví
pruh obnovovaného, zpravidla dospělého porostu, ponechaný dočasně
během obnovní doby mezi dvěma pruhovými pasekami (seč kulisová).
|