Horizontální třídění lesů

se projevuje v rámci celkové zonálnosti vegetace (změnou přírodních podmínek od rovníku k pólům).

příklad třídění lesů podle Waltera (1970):

·   zóna tropického, stálezeleného lesa

·   vegetace tropické zóny s letními dešti

*  listnaté poloopadavé a opadavé tropické lesy

*  vlhké a suché savany

·   subtropické polopouště a pouště

·   zóna tvrdolisté, stálezelené vegetace se zimním dešti

·   temperovaná vegetační zóna

·   lesní zóna s listnatými opadavými lesy s temperátním (mírným) klimatem

*  listnaté opadavé lesy (v zóně střední evropa a čr)

*  smíšené jehličnato - listnaté lesy

·   zóna aridní vegetace v území s temperátním klimatem

*  lesostepi

*  stepi a prérie

*  polopouště

*  pouště

·   zóna boreálních jehličnatých lesů

·   zóna arktické tundry

*  lesotundra

*  tundra

·   arktické pustiny

Vertikální třídění lesů

je vyvoláno  změnami přírodních podmínek (makroklimatu) se změnou nadmořské výšky.

s přibývající nadmořskou výškou se

·   snižuje teplota a počet vegetačních dnů, teploty se ve vertikální směru mění rychleji než ve směru horizontálním)

·   zvyšují  srážky (výrazněji než ve směru horizontálním)

·   zvyšuje  intenzita slunečního záření (mění se poměr délky noci a dne)

ve střední evropě se vylišují zpravidla následující výškové geografické stupně

z vertikálního třídění lesa vyplývá, že je výskyt stromové vegetace limitován nadmořskou výškou, a v tomto smyslu se rozlišuje horní hranice lesa a   horní hranice stromová:

· hranice lesa je spojnice nejvýše položených bodů zapojeného souvislého lesa

·   hranice stromová je spojnice nejvýše rostoucích ojedinělých stromů, které dosahují výšky 5-8 m.

horní hranice lesa  nemusí být dána jen přírodními podmínkami a může být více či méně ovlivněna lidskou činností. v tomto smyslu se rozlišuje:

·   přirozená hranice lesa - je dána přírodními podmínkami

®   klimatická - ovlivněna poměry teplotními, větrem a pod.

® edafická - ovlivněna poměry půdními

® orografická - ovlivněna reliéfem terénu, lavinami

·   umělá hranice - vyvolána antropogenními, příp. antropozoogenními vlivy

vertikální třídění Þ také typologický systém

výškové geografické stupně

 Třídění lesní vegetace podle míry antropického ovlivnění

S ohledem na potenciální lesní vegetaci (která by na daném místě byla nebýt člověka a jeho zásahů do lesa) lze rozlišit podle Zlatníka (1976) tyto lesní útvary:

· prales-les nedotčený lidskou činností (panenský les). Na Zemi  se vyskytuje ještě v boreálních lesích na Sibiři a v Kanadě, méně v tropickém deštném pralese a v tropických horách.

· přírodní les - les pralesovitého vzhledu se zachovanou druhovou, věkovou a prostorovou skladbou

· přirozený les - les, který má přírodní druhovou skladbu, jeho věková a prostorová struktura je však již pozměněna, existují zde přirozené ekologické vztahy mezi dřevinami, schopnost přirozené reprodukce. Dřeviny mohou být autochtonní  i autochtonně-alochtonní

·   nepřirozený les - s dřevinami, které neodpovídají stanovišti, vlivem jejich přítomnosti zpravidla dochází ke změnám půdy a znemožnění  přirozené obnovy 

Přírodní třídění lesů

Les přirozený - les s původními dřevinami, jehož struktura a vzájemný poměr dřevin byl člověkem poněkud pozměněn, ale jen do té míry, že nebyly narušeny jeho autoregulační schopnosti. Vo
Prales (les přírodní) - lesní ekosystém vzniklý přirozeným vývojem bez zásahu člověka. He
Les druhotný (sekundární) - les vzniklý po vytěžení nebo po přírodní katastrofě (požár,větrové polomy) na místě původního přírodního lesa, a to buď přirozenou obnovou nebo zalesněním. Druhová struktura lesa druhotného je odlišná od struktury původního lesa. Evropské lesy je třeba považovat za druhotné bez ohledu na to, zda jejich druhová skladba je přirozená nebo nepřirozená. St
Les kulturní - les silně ovlivněný hospodářskými zásahy a často i záměnou autochtonních dřevin, nebo jejich částečného zastoupení dřevinami jiného původu, jako jsou dřeviny alochtonní, nepůvodní, kulturní, cizích ekotypů apod. Vo
Les přírodě blízký - les, který se při absenci lidských zásahů spontánně vyvíjí k vývojově vyspělejším formám. Má polopřírodní druhovou skladbu a sekundární strukturu. Je relativně rezistentní. He
Les přírodě vzdálený - les, který se při absenci lidských zásahů postupně rozpadá a v případě spontánního vývoje je postupně nahrazován lesem lépe přizpůsobeným stanovišti a schopnějším odolávat vnějším faktorům. Má umělou strukturu a kombinaci spontánních druhů a je ekologicky labilní. He
Les přípravný - forma druhotného lesa vznikající sekundární sukcesí po katastrofickém (vývraty větrem, požár apod.) nebo záměrném (těžba, odlesnění) zániku původního lesa. Přirozená sukcese dřevin je charakterizována postupným šířením světlomilných dřevin (osika, bříza, topol, jíva, borovice apod.). Les přípravný je přípravným stadiem pro přechodný a závěrečný les. St
Les přechodný - forma druhotného lesa nastupující po lese přípravném s charakteristickou druhovou strukturou, ve které jsou zastoupeny jak dřeviny přípravného lesa (např. osika, vrba), tak i dřeviny závěrečného lesa (např. jedle, buk, smrk). Les přechodný je jedním z vývojových stadií přirozené dynamiky lesního ekosystému. St
Les závěrečný - závěrečná forma, popř. závěrečné vývojové stadium přírodního lesa klimaxového typu, jehož druhová struktura je v souladu s danými vlastnostmi edafotopu (klimatický nebo edafický klimax). Je to les ustálený, vrcholový. Někteří autoři jsou toho názoru, že les závěrečný je složený převážně ze stinných dřevin. Tato představa není zcela správná, existují totiž formy závěrečného lesa dubo-habrové nebo habro - dubové a buko -dubové, ve kterých může převládat dub, popř. i kombinace dubu a borovice (např. různé typy edafického klimaxu). St

Třídění lesů z hlediska účelového (kategorie lesů)

Podle funkčního poslání se lesy člení na kategorie a subkategorie. U nás byly kategorie lesa stanoveny zákonem již od r. 1960, stejné kategorie vymezuje současný lesní zákon. V současné době polovina výměry plochy kategorie hospodářských lesů patří k lesům s důležitými mimoprodukčními funkcemi. Víceúčelové hospodaření může tam i na části plochy kategorie lesů zvláštního určení zajistit souběh produkce a mimoprodukčních funkcí bez újmy na kterékoli z nich.

Lesy ochranné

Do kategorie lesů ochranných se zařazují

·   lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.)

·   vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a lesy na exponovaných hřebenech

·   lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

Jde o zákonem stanovenou kategorii lesů s posláním zajišťovat funkčními efekty ochranu exponovaných přírodních lokalit. Les této kategorie má významnou ekologickou funkci. Kromě funkčních efektů půdoochranných, klimatických a hydrických mohou se vyskytnout speciální hlediska dílčí funkce protilavinové, protisesuvné, vodohospodářské, ochrany přírody. Mimoprodukční funkce této kategorie je funkcí výlučnou. Z lesnického hlediska a při stavu horských lesů půjde často o funkci řízenou. O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

Lesy zvláštního určení

Lesy zvláštního určení jsou kategorií lesů stanovenou zákonem, s posláním zlepšovat a chránit životní prostředí nebo plnit jiné úkoly plynoucí z oprávněného (veřejného) zájmu na mimoprodukční funkce lesů, je-li toto poslání nadřazeno funkcím produkčním.

Lesy zvláštního určení jsou:

·   lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů 1. stupně,

·   lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,

·   lesy národních parků, přírodních rezervací a národních kulturních památek.

Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí či jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o:

*  lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,

*  lesy lázeňské,

*  lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,

*  lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,

*  lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou,

*  lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti,

*  lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích,

*  lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

O zařazení lesů do těchto subkategorií lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

Pokud v kategorii lesa zvláštního určení  není mimoprodukční funkce funkcí výlučnou a podmínky přírodní nevylučují funkci produkční, uplatní se systém víceúčelového hospodaření. Potom je i v této kategorii možné uplatnit souběh bez újmy produkční funkce nebo s nepodstatnou újmou.

Lesy hospodářské

Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Ve smyslu zákona jde o les, respektive o všechny lesy, které nebyly vyhlášeny za les ochranný, nebo za les zvláštního určení. Původně měla tato kategorie výlučně produkční poslání, v současné době umožňují i zabezpečování řízených mimoprodukčních funkcí. Jsou to např. hospodářské lesy

·   s důležitými mimoprodukčními funkcemi ve II. a III. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů

·   lesy této kategorie v horských chráněných oblastech přirozené akumulace povrchových vod

·   lesy této kategorie v chráněných krajinných oblastech

·   a dále mnohé lesy této kategorie s rekreačním využíváním

Tyto lesy představují vlastně nevyhlášenou subkategorii lesů hospodářských, ve které může být při uplatnění víceúčelového hospodaření zajištěna mimoprodukční funkčnost bez újmy na produkci.