Dřevina (původní) autochtonní - dřevina, která se na daném území či lokalitě v minulosti vyskytovala v přírodních, člověkem neovlivněných biocenózách (druh a nižší taxonomická či genetická jednotka). Na lokalitách, kde není přírodní lesní ekosystém, to jsou dřeviny, které svým genotypem souvisejí s předchozími generacemi dřevin, které tam rostly v původních populacích v přírodních lesních ekosystémech (dřevina původní). Te, Vo
Dřevina introdukovaná - dřevina přenesená ze vzdálenějších zemí či světadílů (exot). Nezahrnuje domácí dřeviny přenesené mimo areál jejich přirozeného rozšíření. Po
Dřevina hlavní (základní) má v porostu rozhodující význam z hlediska stanovených funkcí lesa. V porostu buď zcela převládá jedna hlavní dřevina nebo spolu rostou dvě i tři funkčně rovnocenné a přibližně stejně zastoupené hlavní dřeviny.
Dřevina převládající (dominantní) má největší a tím většinou funkčně určující zastoupení v porostu.
Dřevina přimíšená má v porostní skladbě menší zastoupení než převládající dřevina, ale větší než l0 %.
Dřevina vtroušená má v cílové skladbě porostu menší zastoupení než l0 %.
Dřevina cílová je plánována a zastoupena v cílové porostní skladbě a má rozhodující hospodářský nebo funkční význam.
Dřevina ekonomická má vysokou tržní zužitkovatelnost.
Dřevina hospodářská je v hospodářském lese pěstována pro využití dřeva.
Dřevina vedlejší plní podobnou produkční nebo užitečnou úlohu jako dřevina hlavní, její význam je však až druhořadý.
Dřevina pomocná má za úkol vykonávat ve prospěch hlavní (cílové) dřeviny určitou podpůrnou úlohu, např. meliorační, zápojnou, ochrannou před okusem zvěří; nemusí být zastoupena v cílové skladbě.
Dřevina meliorační má zajistit udržení, popř. zlepšení stanovištních podmínek porostu.
Dřevina přípravná (pionýrská) připravuje příznivé půdní nebo mikroklimatické prostředí pro hlavní dřevinu, která bude kultivována spolu s ní nebo po ní. Přípravné dřeviny (břízy, vrby, osika, olše, borovice sosna) se vyznačují přirozenou osidlovací schopností, rychlým růstem v mládí a kratším fyzickým věkem.
Dřevina výchovná napomáhá výchově porostu formováním kmene a korun hlavních dřevin. Přitom může mít i hospodářský význam.
Dřevina náhradní - dřevina, která je schopna třeba i omezeně růst a vytvářet porosty v oblastech se silně změněnými růstovými podmínkami, kde původní dřeviny odumírají. Jedná se zpravidla o dřeviny s relativně vysokou odolností vůči imisím zaváděné do oblastí s nejvyšším imisním ohrožením. Tyto dřeviny mají většinou sníženou schopnost produkce kvalitního průmyslově zužitkovatelného dřeva a často i sníženou mimoprodukční funkčnost. Proto se ve většině případů počítá s rekonstrukcí jimi vytvořených porostů.
Náhradní dřeviny mohou být jednak relativně odolné domácí dřeviny (např. bříza, jeřáb, olše, osika, kleč aj.) nebo dřeviny introdukované - nejčastěji smrk pichlavý, smrk černý, smrk omorika, borovice pokroucená a borovice rumelská. Po