Seč obnovní kombinovaná - seč, charakteristická záměrným spojováním a střídáním dvou, popř. všech tří základních typů sečí (viz seč obnovní). V odborné literatuře bylo popsáno mnoho kombinovaných sečí (např.okrajová obnova s předsunutými kotlíky, bavorská kombinovaná seč, Kubelkova skupinovitě clonná seč na střídavých pruzích, Říhova obnovní seč, Eberhardova clonná klínovitě rozestupná seč atp.), avšak ne všechny našly širší uplatnění v lesnické praxi.Jejich společným znakem je snaha o skloubení výhod (a tím souběžně omezení nedostatků) základních obnovních sečí v závislosti na daných stanovištních podmínkách a porostních poměrech.

Seč skupinová (kotlíková) - obnovní seč, která se vyznačuje zpravidla jednorázovým zmýcením stromů na ploše oválného, popř. kruhového tvaru. Pokud je šířka těchto obnovních prvků - kotlíků menší než výška obnovovaného porostu, přísluší seč skupinová do násečného hospodářského způsobu, v ostatních případech do hospodářského způsobu holosečného. Kotlík, jehož výchozí velikost není obvykle větší než 0,2 až 0,3 ha (pouze výjimečně 0,5 ha), vytváří specifické mikroklima. Podle expozice porostních stěn a pohybu stínu vrhaného porostním okrajem se zde mění světelný a teplotní režim i půdní vlhkost. Toho lze účinně využít při obnově více druhů dřevin s odlišnými nároky na světlo a vláhu. Při obnově sečí skupinovou je nutné vzhledem k malé velikosti obnovních prvků rozpracovat porost soustavou kotlíků, jejichž počet a uspořádání musí přihlížet k terénu, směru bořivého větru a ke stavu porostu. Postupným rozšiřováním kotlíků se zpravidla zajistí obnova jen na určité porostní části, proto je pro její dokončení nutné použít i jiné obnovní seče. Seč skupinová je tak většinou jen součástí různých typů kombinovaných sečí a postupů. Nejznámější je obnovní postup, který propracoval ve smíšených porostech v Bavorsku K. Gayer a jehož základem je seč skupinová s navazující okrajovou obnovou. Tento postup je často popisován jako seč Gayerova, popř. kombinovaná seč bavorská.Vedle běžného holosečného charakteru mohou mít kotlíky v prvé fázi obnovy i clonné rozmístění stromů.

Seč Gayerova - obnovní seč, jejímž základem jsou vždy skupinovité obnovní prvky - kotlíky, zpravidla holosečné, popř. clonné. Obnova obvykle postupuje podél okrajů kotlíků vějířovitě směrem do starého porostu. Seč je nazvána podle německého lesníka K. Gayera, který ji propracoval v Bavorsku a odtud se rozšířila i do jiných zemí. Příklad

Obnova BK, seč clonná skupinová, seč okrajová

Obnova BK a MD, seč clonná skupinová

Obnova BK, kombinace okrajové a skupinové clonné

 

Seč pruhová - typ maloplošné seče, která má tvar pruhu (pásu). Zpravidla se sečí pruhovou rozumí pruh vytěžený naholo, popř. může mít seč pruhová i clonné rozmístění stromů. Velikost, šířka, orientace a rozmístění pruhových sečí se přizpůsobují stanovištním podmínkám, porostním poměrům a terénu. Pruhové seče musí být zakládány a rozvíjeny tak, aby se s obnovou postupovalo proti směru bořivého větru. V horských polohách jsou zpravidla orientovány delší osou po spádnici, v imisních územích je účelnější orientace vrstevnicová nebo šikmo po svahu. Současným vložením několika pruhových holých pasek do obnovovaného porostu vzniká seč kulisová. Příklad

Obnova BK, seč clonná pruhová

Obnova BK a SM, seč clonná proužková

 

Seč kulisová - typ seče, charakteristický současným vložením několika pruhových holých pasek do obnovovaného porostu. Ponechané netěžené části porostu - kulisy, jsou zpravidla 2 až 4 krát širší než paseky. V plánovaném časovém sledu se kulisy dotěží několika zásahy opět pruhovými sečemi. Seč kulisová může najít uplatnění v borových, popř. listnatých a smíšených porostech. Naopak se nedoporučuje pro obnovu porostů smrkových, poněvadž větší počet násečných stěn podstatně zvyšuje nebezpečí větrných polomů. Příklad

Obnova DB, kulisová seč

 

Seč Hartig-Heyerova - viz seč clonná.

Seč bádenská - velkoplošná nepravidelná clonná seč s výraznou plošnou a časovou diferenciací síly zásahu a s dlouhou obnovní dobou (40 let i více). Přednostně se odstraňují mýtně zralé, nemocné, netvárné a nepřirůstavé stromy bez ohledu na jejich rozmístění a porušení zápoje. Příklad

Obnova SM, bádenská seč

 

Seč Kravčinského - varianta velkoplošné clonné seče, nazvaná podle D.M. Kravčinského (1857 - 1918), používaná zejména v Rusku při obnově smrkových porostů s příměsí měkkých listnáčů (břízy, osiky). Je charakteristická silným prvým zásahem, kdy se vytěží 30 až 40 % zásoby, t.j. veškeré listnáče, popř. i část méně kvalitních smrků.

Seč bavorská - maloplošná clonná seč s výchozími skupinovitými obnovními prvky - kotlíky. Původně byla propracována německým lesníkem K. Gayerem pro stejnověké smrkojedlobukové porosty s obnovní dobou 20 až 50 let (viz též seč Gayerova). Spojení této bavorské seče s okrajovým obnovním postupem je v odborné literatuře uváděno jako bavorská kombinovaná seč. Příklad

Obnova SM, bavorská kombinovaná seč

 

Seč Konšelova - varianta velkoplošné clonné seče, nazvaná tak podle autora - profesora J. Konšela. Obnovovaný porost je rozdělen liniemi do obrazců, zpravidla kosočtverců o velikosti 0,5 až 1,0 ha. V každém obrazci probíhá obnova relativně samostatně s ohledem na stav porostu a požadavky zmlazovaných dřevin.

Seč klínová - obnovní seč, jejímž základem jsou holosečné obnovní prvky ve tvaru klínů. Hroty klínů směřují proti směru nebezpečného větru. Pestrost ekologických podmínek klínové seče umožňuje obnovu slunných i stín snášejících dřevin. Postupným rozšiřováním obou okrajů klínů lze docílit vějířovitě se rozšiřující rychlý postup obnovy. Seč klínová se obvykle používá v kombinaci s jinými typy seče, nejčastěji se sečí clonnou. Známá je Eberhardova clonná, klínovitě rozestupná seč, což je v podstatě kombinace clonné seče v celém pracovním poli s následnou klínovou formou okrajové seče.

Seč Eberhardova - kombinovaná obnovní seč, nazvaná podle německého lesníka J. Eberharda, který ji propracoval v jižním Württembersku. Její podstatou je kombinace seče clonné s navazující klínovitě rozestupnou okrajovou sečí.

Seč výběrná - seč vlastní hospodářskému způsobu výběrnému. Je založena na principu trvalé možnosti těžby mýtně zralých stromů. V každém porostu se tak záměrně a pravidelně mohou těžit zralé stromy až do výše běžného periodického přírůstku nahromaděného během návratné doby. Stromy určené k těžbě výběrnou sečí se vybírají podle kritérií individuálního zušlechťovacího výběru a potřeby vyvážené struktury porostu, takže trvale existující zásoba výběrného lesa se kvalitativně a produkčně zlepšuje, popř. udržuje na žádoucím vysokém stupni.

Seč toulavá - historická a v lesnicky vyspělých zemích již nepoužívaná seč výběrného charakteru. Seč toulavá je nevhodná, poněvadž se netěží zralé stromy podle pěstebních hledisek, ale těžba je řízena vyhledáváním požadovaných druhů dřevin nebo sortimentů.

Seč tmavá - zastaralý termín převzatý z němčiny (Dunkelschlag) pro bavorskou formu clonné seče, která zdůrazňovala význam světlostního přírůstku postupně rozvolňovaného mateřského porostu. Ve starší české lesnické literatuře se používalo označení seč tmavá nepřesně i jako obecné synonymum 

pro seč clonnou, popř. pro přípravnou fázi seče clonné.

Seč rozčleňovací - seč, která plní funkci rozdělení rozsáhlých předmýtných nebo mýtných porostů v prvé fázi obnovy. Funkci rozčleňovací seče má i odluka a rozluka.